Příběh na pokračování podle čtenářů

8. září 2015 v 9:00 | surpan |  Jen se vykecám
Tak a je to tady. Včera vyšla pravidla, jak tohle bude fungovat, teda aspoň doufám. Na rozdíl od prvního projektu, kde se hlavní vlny mohli zúčastnit pouze vybraní blogeři a ostatní mohli své názory sdělit v komentářích, tady to bude prostě pro všechny. Více v článku: Pravidla pro příběh na pokračování.
Shrnutí: Pokračujte příběh podle sebe. Jednu větu s číslem pokračování a přezdívkou. Pošlete do komentářů pod tento článek.


Příběh, který se vyvíjí podle Vašich představ

Vsadil jsem se s kamarády, že ať budu kdekoliv na Zemi, bez peněz a bez informací, kde momentálně jsem, dostanu se nejpozději do dvou měsíců zpět k nám domů do Česka. A tohle se bude opakovat třikrát. Tedy během půl roku mě vysadí na tři místa na naší planetě se základními potřebami, které se mi musí vlést do krosny a doklady. Domluvili jsme se jenom, že to nebude v Severní Korei, v místech, kde hrozně mrzne a nebo hrozí nějaké extrémní nebezpečí, tedy třeba v Sýrii v ohnisku bojů.
První let trval asi 6,5 hodiny a ještě jsme pak jeli autem po neskutečně hrbolaté cestě asi 5 hodin a celou dobu jsem měl zavázané oči a na uších sluchátka.

surpan - 1: Po 60 vteřinách, co mě vysadili z vozu, jsem si mohl sundat pásku přes oči, aby stihli kamarádi odjet.

ZuVa - 2: I když jsem si sundal pásku, kolem mě je stále tma, blízko mě jsou stěny a já rukama hledám dveře nebo nějaké světlo.

Porcelánová panna - 3: Náhle jsem uviděl mihotající se malé červené světýlko, které svítilo jako zadeček světlušky avšak ona to světluška nebyla, ale zrádné světlo ďáblovo ze kterého mi ruka tmy vrazila facku jako svině.

surpan - 4: Domluvili se na mě s místními, že mě nejsilnější žena ve vsi, nebo kde to jsem, hned profackuje, ještě než vylezu z této chýše, nebo co to je.

Ruža z Moravy - 5: Podíval jsem se upřeně do očí ženě, přicházející dveřmi, které její postava zcela zaplnila a ona uhnula pohledem, zřejmě rozpaky.

Opica - 6: Na nic jsem nečekal, z krosny jsem vytáhl největší štangli špekáčků a podal ji ženě, která sice vypadala, že by si raději pochutnala na mojí ruce či noze, ale špekáčky nepohrdla a já se konečně dostal ke dveřím, za kterými bylo slyšet nějaký zvláštní hluk.

Jana - 7: Dostat se ke zdroji hluku ovšem nebylo tak snadné, neboť ženská s mými párky měla klíče připevněny k jakémusi opasku, který mi signalizoval, že to tady nebude úplně civilizované ...

surpan - 8: Opasek byl totiž ze starého lana a žádný jiný oděv krom bot z nějaké zvířecí kůže ani neměla, hluk byl ale stále silnější.

Ruža z Moravy - 9: Upíral jsem pohled na místo, které poněkud zakrývala svazkem párků, bál jsem se podívat nahoru do jejích očí, aby nepoznala co mi letí hlavou.

Jana - 10: Ba co hůř, aby mne znovu neprofackovala ...

surpan - 11: Odpoutal jsem pohled z té nahé ženy a rozhodl jsem se, že ji přetlačím a musím uniknout, pokud mě její silné paže nepřemůžou.

Jana - 12: V rychlosti jsem jako Sherlock Holmes promyslel plán a rukou zkontroloval baterku visící na mém batohu - mohla by se hodit!

Porcelánová panna - 13: Hbitě jsem sáhl po baterce, rozsvítil, namířil ji babě přímo do očí a zneužil jsem tu chvíli kdy v oslnění ze světla zakvičela a svalila se na zeď.

reveriedreams - 14: Rychlostí blesku jsem vyběhl ven a cestou srazil nějakého staříka.

nar.soc. - 15: Promiňte pane, kde to jsem?

surpan - 16: आप किस बारे में बात कर रहे हैं, तुम मुझे फेंक दिया (Co to meleš, jsi mě zhodil - hrdina ale nerozumí hindštině)

Poppy - 17: Stařík odpověděl cosi v jazyce, kterému jsem ani v nejmenším nerozuměl.

quick - 18: Nahmátl jsem baterku a zasignalizoval .../---/...//

surpan - 19: Ačkoliv netuším, proč jsem to udělal, asi jsem doufal, že se kamarádi rozmyslí a vyzvednou si mě a já jim odpustím i tu domluvenou mlátičku, u které jsem netušil, co od ní čekat.

Ruža z Moravy - 20: Náhle jsem ucítil ránu do zátylku, až se mi zajikřilo před očima a uslyšel jsem hluboký alt ženy, která se vzpamatovala z oslnění, zdvihla a udělala to, co se chystala udělat už předtím.

Jana - 21: Ano přátelé, hodila mne přes rameno a vynesla na světlo světa, abych po procitnutí viděl, co to je ráj ...

surpan - 22: Byla totiž již tma a ona mne nesla dlouhé hodiny pralesem na okraj její země, kde začínalo moře a vylézalo Slunce.

Jana - 23: Nevím, zda tohle mí přátelé plánovali, zda tohle bylo domluveno, ale ve své bolavé hlavě jsem se proklínal, že jsem na to přistoupil.

reveriedreams - 24: Na okamžik jsem vážně čekal, že vyskočí odněkud z pralesa, který jsem právě prošel, a začnou se mi smát.

surpan - 25: Ale nestalo se, byl jsem sám, na okraji skály, moře a východu Slunce a pořád jsem přemýšlel, co se stalo v dnešní noc, než mě ta obří ženská odnesla na tohle krásné místo, kde se ale vůbec necítím bezpečně.

Ruža z Moravy - 26: Čekal jsem, co ta žena se mnou bude provádět, ale ona byla pryč a vedle mne ležela miska s nedefinovatelnou kaší a kusem pečiva, připomínajícím chleba, já jsem se okamžitě do toho jídla pustil, ač jsem riskoval, že bude obsahovat možná i jed...

Poppy - 27: Po vydatné snídani která, jak se zatím zdálo, otrávená nebyla, jsem se otočil zády k moři a všiml jsem si, že jsou zde dvě vyšlapané cestičky.

reveriedreams - 28: Namátkou jsem si vybral levou cestu, protože mě instinkt vedl k tomu, že na ní potkám něco zajímavého.

surpan - 29: A protože jsem "zajímavého" potkal na své zatím krátké cestě už dost a chci už jen klidnou cestu, šel jsem raději doprava.

quick - 30: Kolem byly jakési plantáže a zase plantáže a na dalším rozcestí dvou cestiček ukazatel: Praha 5580 km, ano, byl jsem na Ostrově sv. Tomáše.

surpan - 31: No sakra, tušil jsem že budu někde v Indii, ale tohle jsem nečekal, nemám páru jak se odsud dostanu.

Jana - 32: V duchu jsem se tloukl do hlavy, že jsem si jen nezabalil i ten nafukovací člun, jak jsme s kamarádky vtipkovali ...

Porcelánová panna - 33: A místo nafukovacího člunu jsem do batohu šoupl nafukovací Anču pro případ nouze, avšak s tímto jsem já idiot nepočítal a tak jsem Anču vytáhl, nafoul a chtěl jsem si trochu užít abych zapomněl na paniku které se mě pomalu zmocňovala, jen co jsem píchl do Anči, upustila trochu vzduchu a po chvíli jsem uslyšel zvuk šumějící pneumatik, který se přibližoval blíž a blíž až to bylo tak blízko, že jsem za zády slyšel starý rachtající motor ale než jsem se vzpamatoval a vytáhl ho z Ančule, pískly brzdy, zavrzala klika od okna a někdo na mě se smíchem hučí: ,, Hey man! Are you serious? ''

Ruža z Moravy - 34: Nemtudok, kívának, řekl jsem schválně, abych ho zmátl, ale pak jsem si uvědomil, že bych se mohl odsud dostat někam, kde by mne nikdo nenašel.

surpan - 35: Sbalil jsem tedy Anču, hodil ji řidiči na korbu vozu a vnuceně přisedl při nekonečném smíchu k němu jako spolujezdec.

Jana - 36: Celý rudý až za ušima jsem seděl jako pěna a chlápek na mne spustil znovu: Do you speak englis? Sprechen Sie Deutch? + další jazyky, kterým jsem ale ani za mák nerozuměl...

Fredy Kruger - 37: Ptám se chlapa: " Gavarítě pa rusky?" Muž se zachechtal a ovanul mě strašlivým dechem! Omdlel jsem!

surpan - 38: Probral jsem se opět v tmavé chýši a myslel jsem si, že mě zase dostihla ta stejná žena, co mě jednu noc zneužila.

Jana - 39: Naštěstí moje obavy byly relativně brzy vyvráceny příchodem civilizovaně oděné osoby neidentifikovatelného pohlaví (asi mužatka), která mi do pravé ruky vtiskla slovník a mapu ostrova a do druhé můj batoh - překvapivě nespoškozený - což se nedalo říct o panně, se kterou si za "oknem" hrály děti ...

reveriedreams - 40: Zmateně jsem hledal ve slovníku správná slova, abych se zeptal, co se vlastně stalo.

Poppy - 41: Nakonec jsem si ale uvědomil, že čas letí a že bych se spíš potřeboval zeptat, jak se z tohoto zpropadeného ostrova co nejrychleji dostat ideálně na pevninu.

surpan - 42: S mapou v ruce jsem běžel na nejbližší místo k Africe, odkud bych se chtěl dostat z ostrova na pevninu, do země o které jsem nikdy ani neslyšel - Gabon.

Porcelánová panna - 43: Okamžitě se mi vybavil prales plný opic a hmyzu který by mi mohl způsobit pomalou a trýznivou smrt v agónii a taktéž věčně nenažraní krokodýli.

Jana - 44: Nejsem ale srab, jsem dobrodruh, a i s vědomím těch hrůz, co jsem si vybavil, jsem ukradl domorodci lodičku a bezhlavě začal pádlovat vstříc modré pustině ...

surpan - 45: Škoda, že jsem si neuvědomil dřív, že je to na pevninu 240 km do nejbližšího bodu, asi se docela nadřu.

quick - 46: Hlavu jsem po chvíli hledání našel, mimo krokodýly, které můžu plácnout veslem, mě děsí představa hejna much tse-tse, jak mně posílají vstříc uvítací delegaci.

Fredy Kruger - 47: Ať pádluji, jak pádluji, stále se mi zdá, že stojím s bárkou na jednom místě!

reveriedreams - 48: Zoufale jsem si potřeboval odpočinout, a začínal jsem tušit, že toto je nad mé síly.

quick - 49: Než jsem znovu ztratil hlavu, zahlédl jsem, jak se nedaleko mého člunu vynořuje něco malého, žlutého, byla to naděje všech trosečníků, Žlutá ponorka.

Porcelánová panna - 50: "Ty kráso, co tu dělá ponorka?', prolétlo mi hlavou a hleděl jsem na tu žlutou věc s otevřenou pusou, které se pomalu otevíralo víko a než jsem jakkoliv zareagoval, vyskočil z poklopu malý Umpalumpa jako z Karlíkovi továrny na čokoládu.

Poppy - 51: "Že by v té snídani byly i nějaké místní houbičky?" probleskne mi hlavou, když uvidím Umpalumpu.

Porcelánová panna - 52: V domění, že jde o halucinaci natáhnu ruku, pomalu se k němu přiblížím a zabořím prst do jeho měkké tváře "Kurňa ty seš živej!', leknu se.

Jana - 53: Umpalumpa na mne zírá, proč ho jako píchám prstem do obličeje a plynulou hindštinou se mi snaží cosi vysvětlit a ukazuje si na poklopec ...

Poppy - 54: "Sakra, proč tu všichni mluví hindštinou, když jsem kdesi u Afriky?", nechápu a jeho ukázání na poklopec si vyložím jako místní pozdrav, proto i já si ukáži na svůj poklopec, abych ukázal, jak jsem slušně vychovaný.

surpan - 55: Jenže to nebylo úplně pochopeno, jak jsem si myslel a místo pozdravu, jsem dal souhlas k intimní společné chvilce.

Porcelánová panna - 56: Umpalumpa si stáhl kalhoty a rázem na mě zíralo něco co bych přirovnal k baby párečku nebo baby kukuřičce a celou tu věc lemoval vytetovaný mayský škleb takže Umpalumpův penis znározňoval jazyk.

quick - 57: Pomóc, zakřičel jsem, držte ho! volal někdo, už je to v pořádku, řekl jiný hlas anglicky, má halucinace a křeče, horečka pořád stoupá, zkusíme studený zábal.

surpan - 58: Uvědomil jsem si, že jsem asi dostal dehydrataci a úžeh z toho rovníkového slunka, že mi už pěkně hráblo a že mě asi někdo našel na širém moři a asi jsem se dostal konečně na pevninu - nemocnice v Libreville v Gabonu.

Jana - 59: V duchu jsem se modlil, aby to vše byl jen sen, což se mi potvrdilo za chvíli, když ke mně přišel bíle oděný muž s červeným křížem a promluvil na mne česky - jsem zachráněn!

quick - 60: Zatímco první dny jsem se držel za bolavou hlavu a přál si nebýt, moje dobrodružné já se rychle zotavilo a ozývalo se napřed tiše, ale čím dál hlasitěji: tolik příležitostí, přece je nezahodíš!

surpan - 61: Rozhodl jsem se nevzdat a hned, jak jsem se trochu zotavil, vydal jsem se na další cestu, kam se ale poděl ten česky mluvící pán, bohužel jsem jej již nikde nenašel.

Jana - 62: Nebyla to ovšem úplná katastrofa - našel jsem mapu s českými názvy, své věci jsem měl v pořádku a ve stanici, kde jsem pobýval, dokonce jezdil vlak - cestě domů nic nebrání a možná to stihnu i s předstihem!!!

quick - 63: Že jsem nakonec nejel vlakem, ale letěl letadlem první třídou, za to může kočka. Běžela přímo na silnici a daleko za ní křičel cosi nesrozumitelného udýchaný muž v livreji - nezaváhal jsem.

surpan - 64: Jenže co se nestalo, doletěl jsen a letiště do Kigali ve Rvandě, odkud poletí další letadlo asi za měsíc a hlavně stálo mě to poslední peníze, co jsem za záchranu kočky dostal.

Jana - 65: Tady mám na výběr z několik možností - najít si práci, žebrat či krást peníze na další cestu/letenku, nebo prostě zvolit jiný způsob dopravy...

quick - 66: Majitelka zachráněné kočky totiž trvala za odměnu na zaplacení letenky pouze I. třídy /asi jinou nezná/a zřejmě nezná ani zeměpis, jinak bych nebyl tady na této poněkud horké půdě - začnu čímkoliv, umýváním nádobí, pečením placek, jako letištní zřízenec, dělník na plantážích, jen praní prádla po mně nechtějte.

surpan - 67: Hlavně bych si těžko vydělal praním prádla, když ho tady lidi moc nenosí, musím zkusit něco na bezpečném místě, třeba to letiště.

Ruža z Moravy - 68: Na letišti se mě zeptali - samozřejmě anglicky - jestli umím dělat něco v kuchyni, protože jim odešla náhle svačinářka a nemá kdo dělat balíčky do letadla.

surpan - 69: Ti lidi byli ale hrozně divní, nevěřil jsem jim ani slovo a obával jsem se, co nastane, ale peníze jsem prostě nutně potřeboval.

Netie - 70: Nevím, jak jsem mohl být tak bláhový a pitomý a myslet si, že by místní letiště mohlo být bezpečným místem.

surpan - 71: Ale byla to jediná možnost, měl jsem strach vylést vůbec z letiště, ale co pak nastalo, mě úplně dorazilo, protože mě dotáhli do malé špinavé kuchyně, kde mě zmlátili a nutili k práci mučením.

Porcelánová panna - 72: Dostal jsem preventivně roubík, abych bolestí tolik neřval a nevědělo o tom celé letiště, takže společně s pár kapkama krve, které mi tekly z čela, do letadlových svačinek kapaly i moje sliny, ale to mi může být jedno, já to přeci jíst nebudu a tak s každým hotovým balíčkem svačinky, přišla i další ťafka do mého už tak dost nateklého oka abych se snad neflákal a v mezičase jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, jestli dát jako první šunku nebo salát nebo snad jestli přežiju, ale přemýšlel jsem nad tím, jestli takhle mučili i bývalou svačinářku, nebo jestli ji u toho mučili příjemnějším způsobem než mě, byla to přeci žena...

surpan - 73: A sakra, právě jsem našel tu bývalou kuchařku v mražáku, musím odsud co nejdřív utéci, jen nevím jak.

Porcelánová panna - 74: Kuchařka visela v obrovském mrazáku na háku jako prase a mě se zmocnila šílená panika smíchaná s nevolností a hlavou mi probíhaly nápady jako, že se snad raději zavřu taky do mrazáku, ale jsem moc mladý na umírání a co když dopadnu jako ona, moje maso skončí v žaludku cestujících, a tak jsem zděsilým sprintem proběhl kuchyní kolem mučitelů a než zareagovali proskočil jsem oknem ven, dal se na útěk a v tu chvíli jsem se cítil jako Chuck Noris nebo nějaký akční hrdina.

surpan - 75: Jenže oni mě nechtěli nechat jít, běželi za mnou, přibližovali se, mě docházel dech a najednou jsem cítil, jak mě jeden z nich uchopil za rameno a trhl se mnou.

Jana - 76: trhnutí mne probudilo a já se ocitnul v zavazadlovém prostoru - tedy to o první třídě byl jen sen, naštěstí, protože to, co následovalo ve snu bych nechtěl zažít - kam tedy sakra letím a proč mi paní od zachráněné kočky zaplatila cestu se slepicemi a ne lidmi?

Ruža z Moravy - 77: Za chvíli jsem na to přišel, protože mezi těmi slepicemi jsem byl asi v bezpečí víc než mezi lidmi v letadle, kde seděli jen samí ozbrojení muži.

Jana - 78: Už jen zjistit, kam takto ozbrojené letadlo letí, protože já u sebe žádnou střelnou zbraň nemám a nůž by mi v té chvíli byl dobrý tak akorát na sebevraždu ....

surpan - 79: Letím do Nigérie, podle toho, co jsem zaslechl muže v letadle, konečně se blížím pomalu k domovu.

Jana - 80: V Nigerii už budu muset řešit peníze a transport - hm, které vládní tajemství USA prodám, aby mne měli rádi?

surpan - 81: Na to, v jaké jsem prekérce mám chuť sám pro sebe ještě vtípkovat, to bych si musel nějaké tajemství ledatak vymyslet, ale je, je třeba si udržet chladnou hlavu, kdo ví, co mě ještě čeká.

quick - 82: Asi jsem usnul i přes slepičí rámusení a nevšiml si, že přistáváme a je noc, někdo mě chytil znovu za rameno, jeden z mužů ukazoval na místo vedle pilota, strčil mi do ruky nějaké papíry: ty nic nevidět-neslyšet-jen slepice, řekl výhružně a s ostatními zmizel ve tmě.

Jana - 83: Naneštěstí papíry nebyly v mém či anglickém či německém či ruském jazyce a já je tedy podal pilotovi - který měl kulku v palici - asi proto ten výmluvný pohled onoho muže...

surpan - 84: Pěkně to se mnou otřáslo, ale bylo mi jasný, že je velké štěstí, že žiju a musím držet jazyk za zuby a teď prostě urychleně zmizet.

Ruža z Moravy - 85: Pomalu jsem opatrně slezl na zem, ale zůstal schovaný za letadlem, které se kvůli mrtvému pilotovi ani nehnulo a zatím se nikdo kolem něho neobjevil.

surpan - 86: Ani jsem nedýchal, pot mi tekl z čela jak v sauně a když jsem ani po 5 minutách nikoho neslyšel, vyběhl jsem do pralesa co mi nohy stačily.

Ruža z Moravy - 87: Jen jsem se divil, kde se tam ten prales, pokřivené stromy vzaly, všiml jsem si ale, že to jsou spíš zdegenerované palmy, opuštěná oáza a vidina vody někde pod palmou mne popohnala.

surpan - 88: Našel jsem malou studánku a musel jsem doplnit zásoby vody, abych mohl přežít, neboť jsem očekával, že hlavní část cesty bude pravděpodobně přes Saharu.

quick - 89: Prérií pádí kůň, ale tady bude sotva pádit nějaký velbloud, kterého bych si mohl chytit - nehledě k tomu, že chytání velbloudů není moje silná stránka - zbývá zatím vlastní pohon a naděje, že mně do cesty vjede rychlejší dopravní prostředek dřív, než mně dojdou síly a voda.

Ruža z Moravy - 90: Prolétlo mi hlavou, že by v blízkosti mohl být vojenský tábor, kde by mohla být spása, ale na druhou stranu, co kdyby tam byli nějací vzbouřenci a ti by se se mnou nepárali.

surpan - 91: Musím se tedy za každou cenu pokusit vyvarovat kontaktu s lidmi, protože to by mohla být moje smrt, protože důvěru v tyto země prostě nemám.

quick - 92: Jen aby tě ta nedůvěra nepřešla s první písečnou bouří, mihlo se mně hlavou a instinktivně jsem si pevněji přitáhl tropickou přilbu, kterou jsem si odnesl z letadla, příběhy, jak si uprchlí vězňové v pustém údolí sbírali ráno z listů jakéhosi kaktusu kapky vody z pouštní rosy jsou dojemné, než nepoužitelné, jednak nevím, jestli nějaká pouštní rosa v noci je, jednak saharský kaktus jsem viděl jen na poštovních známkách.

surpan - 93: No nic, nezbývá mi nic jiného, než se to zkusit a vydat se přes poušť, která se předemnou objevila, která mě neskutečně facinuje a zároveň mě hrozně děsí, jak se písek přesypává přes nafoukané závěje.

Ruža z Moravy - 94: Do poškozených škrpálů jsem nabíral písek, měl jsem ho nejen v botách, ale v nose, puse, jen oči jsem si chránil prsty rukou či dlaněmi, abych aspoň trochu viděl svit slunce, podle jehož polohy za svými zády, jsem se jakž takž orientoval v cestě na sever, kde jsem tušil možnou spásu.

surpan - 95: Cítím, jak se mi Slunce zarývá pod kůži, pálím se jako bych byl v ohni, jako upálenej za živa, tohle asi nezvládnu, přecenil jsem své síly, jak rád bych viděl své přátelé, svou rodinu nebo ty blbečky z fotbalu, se kterýma jsem hrával a pořád nadával, jak jsou neschopní.

Ruža z Moravy - 96: Zůstal jsem ležet na místě, před očima se mi dělaly kruhy, viděl jsem rozmazaně hranatý stín, v uších mi hučelo, znělo to jako vzdálená bouře, přibližující se pomalu, pomaleji, zastavilo se to a já cítil najednou na obličeji mírný chlad, jako by se mne dotkla ruka namočená v ledové vodě...

surpan - 97: Vidím bílé krásné světlo, které mě láká k sobě, cítím se krásně, ale je mi jasné, že pokud to vzdám a půjdu za světlem, můj život zkončil, musím bojovat.

quick - 98: Násilím jsem otevřel oči a pokusil se posadit, světlo zmizelo, byl jsem ještě živý, vyklepal jsem z láhve poslední kapky vody a najednou jsem někde daleko uviděl bod, který se pomalu zvětšoval a směřoval ke mně - vzdušný balón - záchrana nebo fata morgana?

Ruža z Moravy - 99: Nebyl to balon, ale rozhrkaný džíp, který u mne zastavil, vyskočili dva muži v uniformách strážců parku a bez vyptávání mne naložili na zadní sedadlo džípu, přikryli plátěnou plachtou , ze které byl cítit pach divokých zvířat, což mi nevadilo a jen jsem se zavřenýma očima vnímal jízdu a nepřemýšlel vůbec, kam mne vezou...

surpan - 100: Cesta trvala asi hodinu, než jsme dorazili na stanici strážců parku.

Ruža z Moravy - 101: Dotkla se mne ženská ruka, poznal jsem to podle jemné kůže a skoro se zachvěl jako po elektrickém výboji, jak byla něžná, ačkoliv jak jsem později zjistil, byla to zvěrolékařka a byla zvyklá ošetřovat i velká zvířata a nakonec i lidi, což byla moje záchrana při poničeném, dlouhou cestou, tělu.

surpan - 102: A mluví anglicky, což je fajn, protože si po dlouhé době můžu s někým povykládat, i když jak jsem ji sdělil, jak jsem se sem dostal a proč, tak jedna z jejích prvních vět byla, že jsem úplný idiot, ale to je mi jedno, je to krásná afričanka a má nádherný úsměv.

Ruža z Moravy - 103: Bez ohledu na to, že mě měla za hazardéra, či spíš blbečka, jsme se dobře domluvili a dověděl jsem se,po mém dotazu na světlou pleť při černošských rysech, že má tátu bělocha, také doktora přes zvířata, že studovala v Anglii a pak se vrátila sem, ale s touhou se případně vrátit do Anglie.

Kitty - 104: Svitla mi naděje, že je zde možnost dostat se do Evropy v bedně s nějakým ze zasílaných exotických zvířat - jen vymyslet jak na to.

Ruža z Moravy - 105: Mohla by mi nová známá pomoci a dát typ, se kterým zvířetem bych mohl případně vycestovat, aniž bych přišel k úrazu, pomoci mi s tím?

quick - 106: Nápad jistě dobrý, ale po zkušenostech se slepicemi nijak netoužím po společnosti velblouda nebo stáda koz. Ještě tak křečci, s těmi by byla legrace nebo smečka rhodéských ridgebacků, s těmi mám dokonce určité zkušenosti a mám je rád, jenže ty nebudou kvůli mým krásným očím přepravovat přes Saharu.

Ruža z Moravy - 107: Bral bych uspaného mladého samce zvířete, které už bylo zvyklé na lidi, proto se chci domluvit s doktorkou, jen to nesmí trvat dlouho, cítím, že na mne zase něco leze, bůhvíco jsem po cestě se slepicemi chytl za bacil.

surpan - 108: Nejprve vůbec nesouhlasila, ale když pochopila, jaký jsem blázen, začala uvažovat a řekla mi, že budou posílat letecky zebru do Turecka.

quick - 109: Zebra nemůže být horší než kůň, vzpomněl jsem si na své jezdecké začátky na jízdárně, kdy jsem nestačil pomalu vstávat ze země, potom jsem vylovil z paměti něco tropických nemocí jako cholera a malomocenství a uklidnilo mě, že nemoc šílených slepic se v nich nevyskytuje - konečně, co mně tady schází? - nemusím odpočítávat kapky pitné vody a těším se společnosti půvabného a milého ženského stvoření, které jde právě k mému oknu, to bude určitě něco nového se zebrou.

Ruža z Moravy - 110: Napadla mne hříšná myšlenka, jestli bych tady nemohl aspoň na čas zůstat, ale nakonec jsem uznal, že doktorka se mnou zabývá spíš ze soucitu, ale jinak s ní nemohu počítat, což se potvrdilo, když se objevil docela vymakaný chlapík, který se vůbec neusmíval a lámanou angličtinou se mne ptal, kdy odsud míním vypadnout, takže jsem jen vykoktal, že to nezáleží jen na mně.

surpan - 111: Zebra je připravena, odjedu s ní autem na letiště, pak poletíme do Egypta, kde nás jen přeloží a mě snad nenajdou a pak poletíme do Turecka a odtud asi pěšky s migranty.

Ruža z Moravy - 112: Plán byl hezký, podařilo se i naložení do prostoru pro náklad, kde už "spala" zebra, já se jen modlil, aby se neprobudila dříve než doletíme na místo, kde by ji případně znovu mohli uspat, netušil jsem, že v prostoru nejsem sám s bágly a zvířetem.

surpan - 113: To jsem vůbec nečekal, ale v té bedně se mnou a zebrou byla ještě i ta krásná afričanka, která se snažila uprchnout před tím namakaným svalovcem, který byl dost tyran.

quick - 114: Než jsem se vzpamatoval z překvapení a stačil něco říct, letadlo se prudce několikrát zhouplo.

Ruža z Moravy - 115: Houpání přešlo v klouzavý let směrem dolů, tam se ozýval rachot, jakoby tam někdo střílel a my se přikrčili mezi bágly a jen očima - úzkostnými pohledy jsme se domlouvali.

surpan - 116: V tom strachu byla ovšem cítit ta vzájemná přitažlivost, ne s zebrou, ale s Amilah, do které jsem se asi silně zamiloval a nezbývalo mi, než se na ní celou dobu dívat až jsem zapomněl, jak to celé je nebezpečné.

quick - 117: Když letadlo náhle dosedlo na zem a velkou rychlostí jelo dál s rachotem a házením, jako po ledových boulích, drželi jsme se jeden druhého a snažili se vyhýbat zebře, která létala na všechny strany s námi.

Ruža z Moravy - 118: Vydechli jsme a dívali se, jak se poklop od nákladové části letadla otvírá a dovnitř nakukují bílé tváře dvou uniformovaných lidí, kteří nám vzápětí pomáhali vylézt, zatím co probouzející se zebru zkoušeli za pomoci dalších civilistů vytáhnout a v tu chvíli bylo jasné: jsme zachráněni, pokud jsme přistáli na správném místě.

surpan - 119: Jupí, je to Turecko, otázkou však zůstává, co s námi bude, když jsme přicestovali poněkud nelegálně se zebrou v bedně.

Ruža z Moravy - 120: Na štěstí to byli rozumní lidé a uměli anglicky takže, když jim doktorka vysvětlila, že zebra je zdravá, jen lehce omámená po uspávací injekci a mohou ji dostat zdarma do zoologické zahrady, pokud nás zavezou na anglickou nebo českou ambasádu, drmolili chvíli mezi sebou a pak souhlasili, k mé velké radosti.

quick - 121: Počkej, zarazil jsem se, snad jsi tu zebru neukradla?

surpan - 122: "Jak jinak bychom se spolu odtamtud dostali, kdybych nevyřídila povolení na převoz zebry s případnou veterinální péčí" odvětila a já pochopil, že to měla velmi dobře promyšlené a jak moc chtěla odtamtud pryč.

quick - 123: Usmála se tím svým krásným úsměvem, neboj se, neukradla, je to soukromý dar, papíry má v pořádku, já jsem téměř legální doprovod, jen jsem musela slíbit, že ji do nejbližší zoo doprovodím, aby byla jistota, že neskončí na talíři jako bifteky.

Ruža z Moravy - 124: Díky této akci Amilah, kterou jsem čím dál víc obdivoval, jsme se dostali o kus dál, naděje na zdárný návrat byla reálná, protože cena zebry pro ZOO by byla určitě vyšší než náklady na další naši cestu.

surpan - 125: Netušil jsem ale, že zebra bude dar a my se budeme muset dopravit do Česka sami stopem a pěšky, ale z Turecka to bude oproti Africe léhárko.

Ruža z Moravy - 126: Dostal jsem nápad, že bychom se mohli přidat k nějakým rekreantům, kteří se vracejí z dovolené, jinak by to mohlo být docela nebezpečné, hlavně pro Amilah, kterou jsem nenápadně začal přemlouvat, aby se nesnažila dostat rychle do Anglie, ale zkusila aspoň nějaký čas zůstat v Čechách...

quick - 127: Zatímco ji budu nenápadně přemlouvat, musím nějak obstarat peníze na cestu, za zebru nám sice mile poděkovali, ale za poděkování nám letenky nikdo neprodá a pěšky je to přece jen daleko i pro tak zdatné turisty, jako jsem já, natož pro Amilah.

surpan - 128: Amilah se rozhodla, že zkusí se mnou žít v Česku, protože prý ke mě začíná něco hodně cítit a nechce mě opustit.

Ruža z Moravy - 129: Zaradoval jsem se, ale pak mi došlo, že doma to nebude tak lehké, protože jsem odjel a nechal tam přítelkyni, kterou si naši docela oblíbili, takže jak potom zdůvodním, že jsem přivedl cizinku, se kterou se naši moc nedomluví a nepomůže ani to, že je opravdu krásná žena.

Porcelánová panna - 130: Na druhou stranu bych ji hned nemusel cpát rodičům před oči a třeba bych si s ní mohl prozatím jen užívat, nebo si ponechám i moji českou přítelkyni a budu mít dvě ženy a budu se cítit jako částečný arab, ale cizinka mě láká víc, můžu jí ukázat česko, uvidí moji zemi ve které žiju, bude mě považovat za vzdělaného a ne za uplného idiota jako moje česká přítelkyně.

quick - 131: Jako částečný Arab bych si se dvěma ženami připadat mohl, ale zatím jsem nevydělal ani na letenku, ne tak na dvě ženy, a to běhám v místní zoo kolem opeřenců s ptačím zobem, zametám a čistím jim příbytky a oni se mě snaží místo poděkování klovnout.

surpan - 132: A to ke všemu je dost možné, že má drahá doma je těhotná, což mi před odletem nepřiznala, ale náznaky už byly - netuším, jak se rozhodnout, když Amilah neskutečně miluju.

Ruža z Moravy - 133: Možná by to šlo zařídit jinak, ubytovat ji u kamaráda, je homosexuál, takže by mi ji nepřebral a chodit na návštěvu, aniž by se to doma dověděli, jen nevím, co na to řekne Amilah, když ji ubytuji jinde než u nás, není vůbec hloupá...bude myslet, že se za ni stydím a půjde všechno do háje.

quick - 134: Právě jsem odháněl jednu zlomyslnou aru, když přiběhla rozčilená Amilah, že zítra ráno odplouváme do Řecka, několik členů lodní posádky odvezli do nemocnice s otravou jídlem a rychle hledají i veterináře, oznámila bez dechu, slepice nebo zebry? skočil jsem jí do řeči s neblahým tušením, nic takového, luxusní výletní loď, kde psi mají své komorníky.

surpan - 135: Asi bych se měl radovat, ale čím dál víc se obávám svého návratu a řešení situací, na které nemám odpověď a ani tušení, jakc se rozhodnu, pokud vůbec nějak, klidně je možné, že zase přijdu o obě, jako již kdysi v minulosti, kdy jsem se nebyl schopen rozhodnout.

Pokračování kvůli omezení délky článku zde: příběh na pokračování
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (200)
Zobrazit starší komentáře

101 Jana Jana | E-mail | Web | 12. září 2015 v 16:59 | Reagovat

59 - V duchu jsem se modlil, aby to vše byl jen sen, což se mi potvrdilo za chvíli, když ke mně přišel bíle oděný muž s červeným křížem a promluvil na mne česky - jsem zachráněn!

102 Jana Jana | E-mail | Web | 12. září 2015 v 16:59 | Reagovat

Vše se omlouvám za poklopec - autokorekt je svině - měl tam být poklop :D :D :D :D

103 quick quick | 13. září 2015 v 12:40 | Reagovat

60 - Zatímco první dny jsem se držel za bolavou hlavu a přál si nebýt, moje dobrodružné já se rychle zotavilo a ozývalo se napřed tiše, ale čím dál hlasitěji: tolik příležitostí, přece je nezahodíš!

104 surpan surpan | E-mail | Web | 13. září 2015 v 16:53 | Reagovat

[97]: [3]: [86]: [82]: [75]: [13]: Tak jak to bude dál? Zvládne hlavní hrdina pokračování cesty, jaké nastrahy mu budou připraveny, co ho ještě čeká a nemine? Zvládne časový interval?

105 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 7:56 | Reagovat

62 - Nebyla to ovšem úplná katastrofa - našel jsem mapu s českými názvy, své věc (a peníze) jsem měl v pořádku a ve stanici, kde jsem pobýval, dokonce jezdil vlak - cestě domů nic nebrání a možná to stihnu i s předstihem!!!

106 surpan surpan | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:06 | Reagovat

[105]: Jen jsem odebral ty peníze, protože na začátku bylo, že bude bez peněz, aby to nebylo tak jednoduché. Musel by si je vydělat.

107 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:08 | Reagovat

[106]: Ahaaaa... Tak te´d je to asi na tobě, abychom příběh zdárně dokončili :D :D :D Já bych ho nechala jet na černo nebo žebrat :D :D :D

108 surpan surpan | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:09 | Reagovat

[107]: Něco se vymyslí, jen doufám, že tu nebudeme jen dva na to celé :-D

109 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 8:09 | Reagovat

[108]: Napiš Porcelánce, ať nedělá Zagorku, že to byla moje chyba a zase se hezky zapojí. Poppy už by mohla taky být funkční :D

110 quick quick | 14. září 2015 v 8:20 | Reagovat

63 - Že jsem nakonec  nejel vlakem, ale letěl letadlem první třídou, za to může kočka.  Běžela přímo na silnici a daleko za ní křičel cosi nesrozumitelného  udýchaný muž v livreji - nezaváhal jsem.

111 surpan surpan | E-mail | Web | 14. září 2015 v 9:35 | Reagovat

[110]: A kde na to vzal peníze?

112 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 10:11 | Reagovat

[111]: No to měl někdo dokončit - že tu kočku zachránil a dostal za to letenku první třídy někam jinam :)

113 surpan surpan | E-mail | Web | 14. září 2015 v 10:14 | Reagovat

[112]: No a to pa doletí do Prahy a je hotovo? :-D To chceme už utnout?

114 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 10:15 | Reagovat

[113]: No proto to asi nechal otevřené, jen nastínil část toho příběhu - třeba to sem okomentuje ... Já bych to ještě nekončila :)

115 surpan surpan | E-mail | Web | 14. září 2015 v 10:19 | Reagovat

[110]: [114]: ok, jedem dál, kdo ví, co se stane :-D

116 Jana Jana | E-mail | Web | 14. září 2015 v 12:36 | Reagovat

65 - Tady mám na výběr z několik možností - najít si práci, žebrat či krást peníze na další cestu/letenku, nebo prostě zvolit jiný způsob dopravy...

117 quick quick | 14. září 2015 v 15:53 | Reagovat

66 - Majitelka zachráněné kočky totiž trvala za odměnu na zaplacení letenky pouze I. třídy /asi jinou nezná/a zřejmě  nezná ani zeměpis, jinak bych nebyl  tady na této poněkud horké půdě  - začnu čímkoliv,  umýváním nádobí, pečením placek, jako letištní zřízenec, dělník na plantážích, jen praní prádla po mně nechtějte.

118 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. září 2015 v 21:49 | Reagovat

67- Na letišti se mě zeptali-samozřejmě anglicky - jestli umím dělat něco v kuchyni, protože jim odešla náhle svačinářka a nemá kdo dělat balíčky do letadla.

119 Netie Netie | E-mail | Web | 14. září 2015 v 22:02 | Reagovat

70 - Nevím, jak jsem mohl být tak bláhový a pitomý a myslet si, že by místní letiště mohlo být bezpečným místem.

120 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 15. září 2015 v 6:25 | Reagovat

72 - Dostal jsem preventivně roubík, abych bolestí tolik neřval a nevědělo o tom celé letiště, takže společně s pár kapkama krve, které mi tekly z čela, do letadlových svačinek kapaly i moje sliny, ale to mi může být jedno, já to přeci jíst nebudu a tak s každým hotovým balíčkem svačinky, přišla i další ťafka do mého oka abych se snad neflákal.

121 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 15. září 2015 v 6:30 | Reagovat

[120]: *  Dostal jsem preventivně roubík, abych bolestí tolik neřval a nevědělo o tom celé letiště, takže společně s pár kapkama krve, které mi tekly z čela, do letadlových svačinek kapaly i moje sliny, ale to mi může být jedno, já to přeci jíst nebudu a tak s každým hotovým balíčkem svačinky, přišla i další ťafka do mého už tak dost nateklého oka abych se snad neflákal a v mezičase jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, jestli dát jako první šunku nebo salát nebo snad jestli přežiju, ale přemýšlel jsem nad tím, jestli takhle mučili i bývalou svačinářku, nebo jestli ji u toho mučili příjemnějším způsobem než mě, byla to přeci žena...

Tady toto delší ju.

122 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 15. září 2015 v 17:09 | Reagovat

74- Kuchařka visela v obrovském mrazáku na háku jako prase a mě se zmocnila šílená panika smíchaná s nevolností a hlavou mi probíhaly nápady jako, že se snad raději zavřu taky do mrazáku, ale jsem moc mladý na umírání a co když dopadnu jako ona, moje maso skončí v žaludku cestujících, a tak jsem zděsilým sprintem proběhl kuchyní kolem mučitelů a než zareagovali proskočil jsem oknem ven, dal se na útěk a v tu chvíli jsem se cítil jako Chuck Noris nebo nějaký akční hrdina.

123 Jana Jana | E-mail | Web | 15. září 2015 v 23:12 | Reagovat

76 - trhnutí mne probudilo a já se ocitnul v zavazadlovém prostoru - tedy to o první třídě byl jen sen, naštěstí, protože to, co následovalo ve snu bych nechtěl zažít - kam tedy sakra letím a proč mi paní od zachráněné kočky zaplatila cestu se slepicemi a ne lidmi?

124 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. září 2015 v 0:42 | Reagovat

77- Za chvíli jsem na to přišel, protože mezi těmi slepicemi jsem byl asi v bezpečí víc než mezi lidmi v letadle, kde seděli jen samí ozbrojení muži.

125 Jana Jana | E-mail | Web | 16. září 2015 v 7:39 | Reagovat

78 - Už jen zjistit, kam takto ozbrojené letadlo letí, protože já u sebe žádnou střelnou zbraň neměl a nůž by mi v té chvíli byl dobrý tak akorát na sebevraždu ....

126 Jana Jana | E-mail | Web | 16. září 2015 v 7:41 | Reagovat

[125]: Nevím, v jakém čase jsem to napsala a v jakém je příběh, omlouvám se, ranní káva teprve netknutá leží před mnou...

127 surpan surpan | E-mail | Web | 16. září 2015 v 7:45 | Reagovat

[126]: V poho, opraveno

128 Jana Jana | E-mail | Web | 16. září 2015 v 7:46 | Reagovat

80- V Nigerii už budu muset řešit peníze a transport - hm, které vládní tajemství USA prodám, aby mne měli rádi?

129 quick quick | 16. září 2015 v 13:53 | Reagovat

82 -Asi jsem usnul  i přes slepičí rámusení a nevšiml si, že přistáváme a je noc, někdo mě chytil znovu za rameno, jeden z mužů ukazoval na místo vedle pilota, strčil mi do ruky nějaké papíry: ty nic nevidět-neslyšet-jen slepice, řekl  výhružně a s ostatními zmizel ve tmě.

130 Jana Jana | E-mail | Web | 17. září 2015 v 6:32 | Reagovat

83 - Naneštěstí papíry nebyly v mém či anglickém či německém či ruském jazyce a já je tedy podal pilotovi - který měl kulku v palici - asi proto ten výmluvný pohled onoho muže...

131 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. září 2015 v 20:28 | Reagovat

Ruža z Moravy 85 - Pomalu jsem opatrně slezl na zem, ale zůstal schovaný za letadlem, které se kvůli mrtvému pilotovi ani nehnulo a zatím se nikdo kolem něho neobjevil.

132 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. září 2015 v 23:31 | Reagovat

Ruža z Moravy 87- Jen jsem se divil, kde se tam ten prales, pokřivené stromy vzaly, všiml jsem si ale, že to jsou spíš zdegenerované palmy, opuštěná oáza a vidina  vody někde pod palmou mne popohnala.

133 quick quick | 18. září 2015 v 21:55 | Reagovat

89 - Prérií pádí kůň, ale  tady bude sotva pádit nějaký velbloud, kterého bych si mohl chytit  - nehledě k tomu, že chytání velbloudů  není moje silná stránka  -  zbývá zatím vlastní pohon a naděje, že mně do cesty vjede rychlejší dopravní prostředek dřív, než mně dojdou síly a voda.

134 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:01 | Reagovat

Ruža z Moravy - 90 - prolétlo mi hlavou, že by v  blízkosti mohl být  vojenský tábor, kde by mohla být spása, ale na druhou stranu, co kdyby tam byli nějací vzbouřenci a ti by se  se mnou nepárali.

135 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:02 | Reagovat

Ono je těžké pokračovat, musí být nějaký text mezi příspěvky, aspoň něco třeba úplně nevhodného...

136 surpan surpan | E-mail | Web | 19. září 2015 v 14:06 | Reagovat

[135]: Njn, ale co? Ono to nebude asi zas tak jednoduché :-)

137 quick quick | 19. září 2015 v 19:58 | Reagovat

92 - Jen aby tě ta nedůvěra nepřešla s  první písečnou bouří, mihlo se mně hlavou a instinktivně jsem si pevněji přitáhl tropickou přilbu, kterou jsem si odnesl z letadla, příběhy, jak si uprchlí vězňové v pustém údolí sbírali ráno z listů jakéhosi kaktusu kapky vody z pouštní rosy jsou dojemné, než   nepoužitelné, jednak nevím, jestli nějaká pouštní rosa v noci je, jednak  saharský kaktus jsem viděl jen na poštovních známkách.

138 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. září 2015 v 20:21 | Reagovat

Ruža z Moravy - 94 - Do  poškozených škrpálů jsem nabíral písek, měl jsem ho nejen v botách, ale v nose, puse, jen oči jsem si chránil prsty rukou či dlaněmi, abych aspoň trochu viděl svit slunce, podle jehož polohy za svými zády, jsem se jakž takž orientoval v cestě na sever, kde jsem tušil možnou  spásu.

139 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. září 2015 v 22:49 | Reagovat

Ruža z Moravy - 96 Zůstal jsem ležet na místě, před očima se mi dělaly kruhy, viděl jsem  rozmazaně hranatý stín, v uších mi hučelo, znělo to jako vzdálená bouře, přibližující se pomalu, pomaleji, zastavilo se to a já cítil najednou na obličeji mírný chlad, jako by se mne dotkla ruka namočená v ledové vodě...

140 quick quick | 20. září 2015 v 20:02 | Reagovat

98 - Násilím jsem otevřel oči a pokusil se posadit, světlo zmizelo, byl jsem ještě živý, vyklepal jsem z láhve poslední kapky  vody a najednou jsem někde daleko  uviděl bod, který se pomalu zvětšoval a směřoval ke mně  - vzdušný balón - záchrana nebo fata morgana?

141 surpan surpan | E-mail | Web | 20. září 2015 v 20:05 | Reagovat

[140]: [139]: Děkuji, že se mnou držíte příběh na živu. Už jsem myslel, že to budu muset ve 22:49 hod utnout podle pravidel...
Takže jedem dál :-D Není to už tak rozharašené, jako ze začátku a dává to smysl. Líbí se mi to. Díky

142 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:11 | Reagovat

Ruža z Moravy - 99 - Nebyl to balon, ale rozhrkaný džíp, který u mne zastavil, vyskočili dva muži v uniformách strážců parku a bez vyptávání mne naložili na zadní sedadlo džípu, přikryli plátěnou plachtou , ze které byl cítit pach divokých zvířat, což mi nevadilo a jen jsem se zavřenýma očima vnímal jízdu a nepřemýšlel vůbec, kam mne vezou...

143 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:14 | Reagovat

[141]: Myslím, že by se už mohlo zůčastnit víc lidí a zamotávat příběh než dospěje ke konci. Mám pocit, že bych klidně mohla pokračovat, ale chci dát příležitost i druhým. Jsem hrozná, když se rozjedu a sama nevím dopředu, co budu psát.:)

144 surpan surpan | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:39 | Reagovat

[143]: No, byla by fajn, teď jsme tři pravidelní, občas píše ještě Jana.
Zájem dalších lidí bohužel není, sdílele jsem to i na svém fejsu, všude kde se dalo a nikdo asi nemá odvahu. Psal jsem i blogerů mail...a nic... Takže buď to tu doklepeme společně v pár lidech, nebo hlavního hrdinu umrtvíme, což by ale byla škoda, mě se to líbí víc, než ten začátek, dává to fakt smysl a i když vlastně o Africe asi víme relativně kulové, přijde mi to povedené.

145 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:53 | Reagovat

[144]: To je na tom to nejlepší, může pracovat fantazie a v Africe, kterou známe ze starých filmů a knih to už stejně vypadá úplně jinak, no jak kde.

146 surpan surpan | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:57 | Reagovat

[145]: Jn, vždycky si vzpomenu na Bada Spencera jak byl v Africe a zachránil toho malého černouška :-)

147 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 21:57 | Reagovat

Ruža z Moravy - 101 - Dotkla se mne  ženská ruka, poznal jsem to podle jemné kůže a skoro se zachvěl jako po elektrickém výboji, jak byla něžná, ačkoliv jak jsem později zjistil byla to zvěrolékařka a byla zvyklá ošetřovat i velká zvířata a nakonec i lidi, což byla moje záchrana při poničeném dlouhou cestou tělu.

148 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 22:00 | Reagovat

[146]:Náhodou Bad Spencer a Tewrence Hill, to nebyly špatné filmy, jednu dobu jsme je hodně ,,žrali". Byl tam i humor a nejlepší byly ty jejich pranice, kdy Bad stál a srážel a odrážel lidi a Terence Hill se hezky schovával a jen tak nečekaně zakročil...:o)

149 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 22:00 | Reagovat

[148]:Zase překlep-Terence

150 surpan surpan | E-mail | Web | 20. září 2015 v 22:04 | Reagovat

[148]: Musím souhlasit, v dávné době, kdy moc filmů nebylo, to byly jedny z nejlepších filmů. Bad a jeho rána pěstí s výrazným zvukem a Terence Hill s neskutečně výrazným pohledem modrých očí, to vidím i teď před sebou.

151 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 22:32 | Reagovat

Ruža z Motravy- 103  Bez ohledu na to, že mě měla za hazardéra, či spíš blbečka, jsme se dobře domluvili a dověděl jsem se,po mém dotazu na světlou pleť při černošských rysech,  že má tátu bělocha, také doktora přes zvířata, že  studovala v Anglii a pak se vrátila sem, ale s touhou se případně vrátit do Anglie.

152 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 20. září 2015 v 22:36 | Reagovat

[150]: Ne ne, připadá mi, že bylo filmů víc v tom duchu, že byly kvalitnější, byly vybírány ze všech států, nebylo tak velké vstupné. Chodili jsme rádi celá rodina do kina, neměli jsme daleko a když byli kluci malí, viděli jsme s nimi všechny dobrodružné filmy, pohádky. Vzpomínám si na pěknou pohádku Malý Muk, co měl rychlé botičky s velkou špicí a když chtěl běžet rychle zdvihl opatky a frčel jak raketa. Jak já jsem si přála takové botičky mít...

153 Jana Jana | E-mail | Web | 21. září 2015 v 10:47 | Reagovat

[148]: Já takové filmy, prosím, žeru do teď! Právě mi Pravá a levá ruka ďábla hraje na monitoru vedle :D

154 surpan surpan | E-mail | Web | 21. září 2015 v 10:58 | Reagovat

[153]: No vidíš, tak šup šup a napiš prosím nějaké pokračování příběhu, držíme to už jen tři lidi :-)

155 Kitty Kitty | E-mail | Web | 21. září 2015 v 16:57 | Reagovat

Kitty 155 Svitla mi naděje, že je zde možnost dostat se do Evropy (domů) v bedně s nějakým ze zasílaných exotických zvířat - jen vymyslet jak na to ;-)

156 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 18:12 | Reagovat

Ruž z Moravy - 156 - Mohla by mi nová známá pomoci a dát typ, se kterým zvířetem bych mohl případně vycestovat, aniž bych přišel k úrazu, pomoci mi s tím?

157 surpan surpan | E-mail | Web | 21. září 2015 v 18:27 | Reagovat

Kdo bude číslo 106? číslování se trochu vymklo, ale další je 106...není to podle čísla komentáře, ale podle čísla pokračování v článku.

158 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 19:56 | Reagovat

[157]: Kitty mne spletla, jinak jsem měla přece 103, takže mělo být 105. Musí někdo další... Kitty má také dost fantazie, mohla by se trvaleji zapojit, bylo by nás víc.

159 quick quick | 21. září 2015 v 20:18 | Reagovat

[158]: Zrovna včera večer si někdo u tebe na fantazii stěžoval, prý by byl rád, kdyby ho někdy opustila, tak ji může v případě potřeby přemístit sem na krátkodobý respitní pobyt. :-)

160 quick quick | 21. září 2015 v 20:34 | Reagovat

106 - Nápad jistě dobrý, ale po zkušenostech se slepicemi nijak netoužím po společnosti velblouda nebo stáda koz. Ještě tak křečci, s těmi by byla legrace nebo smečka rhodéských ridgebacků, s těmi mám dokonce určité zkušenosti a mám je rád, jenže ty nebudou kvůli  mým krásným očím přepravovat přes Saharu.

161 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 20:54 | Reagovat

Ruža z Moravy - 107 - Bral bych uspaného  mladého samce zvířete, které už bylo zvyklé na lidi, proto se chci domluvit s doktorkou, jen to nesmí trvat dlouho, cítím, že na mne zase něco leze, bůhvíco jsem po cestě se slepicemi chytl za bacil.

162 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 20:56 | Reagovat

[159]: To bylo spíš opačně,  že sice někdy ta fantazie vadí, ale život bez fantazie by nestál za nic. Mimochodem, nečekala bych, že čteš komentáře v Kavárně nebo u jiných článků.

163 quick quick | 21. září 2015 v 21:11 | Reagovat

[162]: Já tam, Ruženko, chodím pod svým původním nickem, protože mám ve jméně háček, písmenka s diakritikou kdysi vypadávala, tak jsem našla jiný bez.
Míra měl kvůli tomu také předtím MIRA. :-)

164 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 21:13 | Reagovat

[163]: Mohu se zeptat pod jakým?

165 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. září 2015 v 21:21 | Reagovat

[163]: Abuněla?

166 quick quick | 22. září 2015 v 11:35 | Reagovat

[165]: Poslala jsem ti přání hezkého dne. :-)

167 quick quick | 22. září 2015 v 14:47 | Reagovat

109 - Zebra nemůže být horší než kůň, vzpomněl jsem si na své jezdecké začátky na jízdárně, kdy jsem nestačil pomalu vstávat ze země, potom jsem vylovil z paměti něco tropických nemocí jako cholera a malomocenství a uklidnilo mě, že nemoc šílených slepic se v nich nevyskytuje - konečně, co mně tady schází? -  nemusím odpočítávat kapky pitné vody a těším  se společnosti půvabného a milého ženského stvoření, které jde právě k mému oknu, to bude určitě něco nového se zebrou.

168 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. září 2015 v 18:51 | Reagovat

Ruža z Moravy - 110- Napadla mne hříšná myšlenka, jestli bych tady nemohl aspoň na čas zůstat, ale nakonec jsem uznal, že doktorka se mnou zabývá spíš ze soucitu, ale jinak s ní nemohu počítat, což se potvrdilo, když se objevil docela vymakaný chlapík, který se  vůbec neusmíval  a  lámanou angličtinou se mne ptal, kdy odsud míním vypadnout, takže jsem jen vykoktal, že to nezáleží jen na mně.

169 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. září 2015 v 19:43 | Reagovat

[166]: Na email nebo do Kavárny?Podívám se ještě jednou mezi  emaily...

170 quick quick | 22. září 2015 v 20:16 | Reagovat

[166]: Čas 11:32, do Kavárny, ale nečekej nic nového pod sluncem. :-(

171 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. září 2015 v 22:19 | Reagovat

[170]: Napadlo mne to už, když ses tam objevila a měla ve jménu háček- jsi dobrá, jen piš, ať to trochu odsýpá a díky za pozdrav. Jedeme dál?

172 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 22. září 2015 v 22:22 | Reagovat

Ruža z Moravy - 112- Plán byl hezký, podařilo se i naložení  do prostoru pro náklad, kde už "spala" zebra, já se jen modlil, aby se neprobudila dříve než doletíme na místo, kde by ji případně znovu mohli uspat, netušil jsem, že v prostoru nejsem sám s bágly a zvířetem.

173 surpan surpan | E-mail | Web | 22. září 2015 v 22:32 | Reagovat

[171]: Jedem, jedem a asi spíš letíme za chvíli ne? Nečekal jsem, že to asi i dokončíme časem...chvilkama to vypadalo bídně, ale držíme se zuby nehty. Děkuju moc.

174 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. září 2015 v 10:55 | Reagovat

[173]: Tož honem někdo napište, co s ním tam bylo...

175 quick quick | 23. září 2015 v 16:00 | Reagovat

114 - Než jsem se vzpamatoval z překvapení a stačil něco říct, letadlo se prudce několikrát zhouplo.

176 quick quick | 23. září 2015 v 16:02 | Reagovat

Vypadá to na zubynehty, byla by větší legrace, kdyby psavců bylo víc.

177 surpan surpan | E-mail | Web | 23. září 2015 v 16:10 | Reagovat

[176]: to jo no, ale zájem moc není no :-(

178 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 23. září 2015 v 23:36 | Reagovat

Ruža z Moravy - 115 -Houpání přešlo v klouzavý let směrem dolů, tam se ozýval rachot, jakoby tam někdo střílel a my se přikrčili mezi bágly a jen očima- úzkostnými pohledy jsme se domlouvali.

179 surpan surpan | E-mail | Web | 24. září 2015 v 17:37 | Reagovat

[176]: [178]: Tak jak dál?

180 quick quick | 24. září 2015 v 21:34 | Reagovat

117 - Když letadlo náhle dosedlo na zem a velkou rychlostí jelo dál s rachotem a házením, jako po ledových boulích, drželi jsme se jeden druhého a snažili se vyhýbat zebře, která létala na všechny strany s námi.

181 quick quick | 24. září 2015 v 21:42 | Reagovat

Záleží, jak dlouho se chceš zuby nehty držet, aby z toho nebyla mýdlová opera.
     K tomu zájmu - každý může mít jiné představy, doba si žádá akčnost, raději víc než míň a stejně erotiky. Nebylo by to zase nic nemožného, ale erotika jako v učebnici anatomie mně nesedí a krev, mučení a zabíjení také ne, protože se o tom sice snadno píše, ale ve skutečnosti to nesmírně bolí a krve jsem viděla dost.

182 surpan surpan | E-mail | Web | 24. září 2015 v 21:46 | Reagovat

[181]: No je to sice trochu škoda, že to děláme jen tři lidi, ale dává to aspoň smysl, víme, jak se přiběh odvíjí a to že už je Evropě by mohlo znamenat, že do týdne bude v Čechách ne? :-D
Držet tu nikoho nemůžu, ale nebyla by to škoda, když je to docela povedený příběh, hlavního hrdinu usmrtit? Je to jako taková ta hra, jak musíš každý den nakrmit kuřátko, jinak pojde, jen nevím, jak se to jmenovalo před 15 lety :-D

183 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. září 2015 v 22:04 | Reagovat

Ruža z Moravy - 118 -  Vydechli jsme  a dívali se, jak se poklop od nákladové části letadla otvírá a dovnitř nakukují bílé tváře dvou uniformovaných lidí, kteří nám vzápětí pomáhali vylézt, zatím co probouzející se zebru zkoušeli za pomoci dalších civilistů vytáhnout a v tu chvíli  bylo jasné :jsme  zachráněni, pokud jsme přistáli na správném místě.

184 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. září 2015 v 23:31 | Reagovat

Ruža z Moravy - 120 - Na štěstí to byli rozumní lidé a uměli anglicky takže,  když jim doktorka vysvětlila, že zebra je zdravá, jen lehce omámená po uspávací injekci a  mohou ji dostat zdarma do zoologické zahrady, pokud nás zavezou na anglickou nebo českou amsasádu, drmolili chvíli mezi sebou a pak souhlasili, k mé velké radosti.

185 quick quick | 25. září 2015 v 9:35 | Reagovat

121 - Počkej, zarazil jsem se, snad jsi tu žebru neukradla?

186 quick quick | 25. září 2015 v 9:36 | Reagovat

[185]: zebru

187 quick quick | 25. září 2015 v 14:14 | Reagovat

123 - Usmála se tím svým krásným úsměvem, neboj se, neukradla, je to soukromý dar, papíry má v pořádku, já jsem téměř legální doprovod, jen jsem musela slíbit, že ji do nejbližší  zoo doprovodím, aby byla jistota, že neskončí na talíři jako bifteky.

188 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. září 2015 v 18:25 | Reagovat

Ruža z Moravy - 124 - Díky této akci Amilah, kterou jsem čím dál víc obdivoval, jsme se dostali o kus dál, naděje na  zdárný návrat byla reálná, protože cena zebry pro ZOO by byla určitě vyšší než náklady na další naši cestu.

189 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. září 2015 v 22:37 | Reagovat

Ruža z Moravy - 126 - Dostal jsem nápad, že bychom se mohli přidat k nějakým rekreantům, kteří se vracejí z dovolené, jinak by to mohlo být docela nebezpečné, hlavně pro Amilah, kterou jsem nenápadně začal přemlouvat, aby se nesnažila dostat rychle do Anglie, ale zkusila aspoň nějaký čas zůstat v Čechách...

190 quick quick | 26. září 2015 v 0:14 | Reagovat

127 - Zatímco ji budu nenápadně přemlouvat, musím nějak obstarat peníze na cestu, za zebru nám sice mile poděkovali, ale za poděkování nám letenky nikdo neprodá a pěšky je to přece jen daleko i pro tak zdatné turisty, jako jsem já, natož pro Amilah.

191 quick quick | 26. září 2015 v 9:59 | Reagovat

[182]: Takže to vypadá na happyend?

192 surpan surpan | E-mail | Web | 26. září 2015 v 19:56 | Reagovat

[191]: No uvidíme, necháme se překvapit :-)

193 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. září 2015 v 22:07 | Reagovat

Ruža z Moravy - 129 Zaradoval jsem se, ale pak mi došlo, že doma to nebude tak lehké, protože jsem odejel a nechal tam přítelkyni , kterou si naši docela oblíbili, takže  jak potom zdůvodním, že jsem přivedl cizinku, se kterou se naši moc nedomluví a nepomůže ani to, že je opravdu krásná žena.

194 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 26. září 2015 v 22:14 | Reagovat

[192]: nezamotáme to trochu s jeho návratem? :o)

195 surpan surpan | E-mail | Web | 27. září 2015 v 9:03 | Reagovat

[194]: Tak to si piš. Musíme tomu dát ještě grády :-D

196 Porcelánová panna Porcelánová panna | E-mail | Web | 27. září 2015 v 9:39 | Reagovat

130: Na druhou stranu bych  ji hned nemusel cpát rodičům před oči a třeba bych si s ní mohl prozatím jen užívat, nebo si ponechám i moji českou přítelkyni a budu mít dvě ženy a budu se cítit jako částečný arab, ale cizinka mě láká víc, můžu jí ukázat česko, uvidí moji zemi ve které žiju, bude mě považovat za vzdělaného a ne za uplného idiota jako moje česká přítelkyně.

197 quick quick | 27. září 2015 v 21:06 | Reagovat

131 - Jako částečný Arab bych si se dvěma ženami připadat mohl, ale zatím jsem nevydělal ani na letenku, ne tak na dvě ženy, a to běhám v místní zoo kolem opeřenců s ptačím zobem, zametám a čistím jim příbytky a oni se mě snaží místo poděkování klovnout.

198 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 27. září 2015 v 21:21 | Reagovat

Ruža z Moravy - 133 -Možná by to šlo zařídit jinak, ubytovat ji u kamaráda, je homosexuál, takže by mi ji nepřebral a chodit na návštěvu, aniž by se to doma dověděli, jen nevím, co na to řekne Amilah, když ji ubytuji jinde než u nás, není vůbec hloupá...bude myslet, že se za ni stydím a půjde všechno do háje.

199 quick quick | 28. září 2015 v 13:24 | Reagovat

134 - Právě jsem odháněl jednu zlomyslnou aru, když přiběhla rozčilená Amilah, že zítra ráno odplouváme do Řecka,  několik členů lodní posádky odvezli do nemocnice s otravou jídlem a rychle hledají i veterináře, oznámila bez dechu,  slepice nebo zebry? skočil jsem jí do řeči s neblahým tušením,  nic takového, luxusní výletní loď, kde psi mají své komorníky.

200 quick quick | 28. září 2015 v 17:13 | Reagovat

136 - Aby toho nebylo málo - Amilah byla hodně zaměstnaná, nikdy jsem netušil, že tolik psů potřebuje na lodi radu nebo péči od veterináře, někteří  opakovaně, než jsem přišel na to, že všichni ti skočteriéři, mopslíci, či co to všechno je a jejich neduhy, jsou často jenom záminkou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama