Příběh na pokračování druhá část

28. září 2015 v 17:56 | surpan |  Jen se vykecám
Protože každý článek je omezen 40 tisíci znaky, musíme příběh rozdělit a pokračovat zde. Nové příspěvky prosím pod tento článek.
Shrnutí: Pokračujte příběh podle sebe. Jednu větu s číslem pokračování a přezdívkou. Pošlete do komentářů pod tento článek.


Ruža z Moravy - 124: Díky této akci Amilah, kterou jsem čím dál víc obdivoval, jsme se dostali o kus dál, naděje na zdárný návrat byla reálná, protože cena zebry pro ZOO by byla určitě vyšší než náklady na další naši cestu.

surpan - 125: Netušil jsem ale, že zebra bude dar a my se budeme muset dopravit do Česka sami stopem a pěšky, ale z Turecka to bude oproti Africe léhárko.

Ruža z Moravy - 126: Dostal jsem nápad, že bychom se mohli přidat k nějakým rekreantům, kteří se vracejí z dovolené, jinak by to mohlo být docela nebezpečné, hlavně pro Amilah, kterou jsem nenápadně začal přemlouvat, aby se nesnažila dostat rychle do Anglie, ale zkusila aspoň nějaký čas zůstat v Čechách...

quick - 127: Zatímco ji budu nenápadně přemlouvat, musím nějak obstarat peníze na cestu, za zebru nám sice mile poděkovali, ale za poděkování nám letenky nikdo neprodá a pěšky je to přece jen daleko i pro tak zdatné turisty, jako jsem já, natož pro Amilah.

surpan - 128: Amilah se rozhodla, že zkusí se mnou žít v Česku, protože prý ke mě začíná něco hodně cítit a nechce mě opustit.

Ruža z Moravy - 129: Zaradoval jsem se, ale pak mi došlo, že doma to nebude tak lehké, protože jsem odjel a nechal tam přítelkyni, kterou si naši docela oblíbili, takže jak potom zdůvodním, že jsem přivedl cizinku, se kterou se naši moc nedomluví a nepomůže ani to, že je opravdu krásná žena.

Porcelánová panna - 130: Na druhou stranu bych ji hned nemusel cpát rodičům před oči a třeba bych si s ní mohl prozatím jen užívat, nebo si ponechám i moji českou přítelkyni a budu mít dvě ženy a budu se cítit jako částečný arab, ale cizinka mě láká víc, můžu jí ukázat česko, uvidí moji zemi ve které žiju, bude mě považovat za vzdělaného a ne za uplného idiota jako moje česká přítelkyně.

quick - 131: Jako částečný Arab bych si se dvěma ženami připadat mohl, ale zatím jsem nevydělal ani na letenku, ne tak na dvě ženy, a to běhám v místní zoo kolem opeřenců s ptačím zobem, zametám a čistím jim příbytky a oni se mě snaží místo poděkování klovnout.

surpan - 132: A to ke všemu je dost možné, že má drahá doma je těhotná, což mi před odletem nepřiznala, ale náznaky už byly - netuším, jak se rozhodnout, když Amilah neskutečně miluju.

Ruža z Moravy - 133: Možná by to šlo zařídit jinak, ubytovat ji u kamaráda, je homosexuál, takže by mi ji nepřebral a chodit na návštěvu, aniž by se to doma dověděli, jen nevím, co na to řekne Amilah, když ji ubytuji jinde než u nás, není vůbec hloupá...bude myslet, že se za ni stydím a půjde všechno do háje.

quick - 134: Právě jsem odháněl jednu zlomyslnou aru, když přiběhla rozčilená Amilah, že zítra ráno odplouváme do Řecka, několik členů lodní posádky odvezli do nemocnice s otravou jídlem a rychle hledají i veterináře, oznámila bez dechu, slepice nebo zebry? skočil jsem jí do řeči s neblahým tušením, nic takového, luxusní výletní loď, kde psi mají své komorníky.

surpan - 135: Asi bych se měl radovat, ale čím dál víc se obávám svého návratu a řešení situací, na které nemám odpověď a ani tušení, jakc se rozhodnu, pokud vůbec nějak, klidně je možné, že zase přijdu o obě, jako již kdysi v minulosti, kdy jsem se nebyl schopen rozhodnout.

quick - 136: Aby toho nebylo málo - Amilah byla hodně zaměstnaná, nikdy jsem netušil, že tolik psů potřebuje na lodi radu nebo péči od veterináře, někteří opakovaně, než jsem přišel na to, že všichni ti skočteriéři, mopslíci, či co to všechno je a jejich neduhy, jsou často jenom záminkou.

Ruža z Moravy - 137: Nejen mužům, majitelům psů se Amilah zamlouvala, ale jedna bohatá dáma, která potřebovala pro své 4 psy, které měla na lodi sebou ale i rozsáhlý chov koní a dalších honicích psů v Anglii přemlouvala Amilah, aby u ní nastoupila jako její veterinářka a já jsem si uvědomil, že to bylo jejím snem, aby se do Anglie dostala, takže láska, neláska, asi dá přednost té dámě a její nabídce.

surpan - 138: Jenže to mi pak nahlodává další řešení, že bych mohl utéct s ní do Anglie, ale přeci nemohu nechat těhotnou doma..."i když, zatím mi nic neřekla", uvažuju mnohdy i dost alibisticky.

Ruža z Moravy - 139: Nechám si vrátka do Anglie otevřená, domluvím se s Amilah, že po jejím odjezdu za ní přijedu, doma to nějak mezitím vyřeším a pokud se mi podaří uvolnit se z předešlého vztahu, když nebude přítelkyně těhotná, tak se do té Anglie vypravím.

quick - 140: Jen aby se vrátka nezabouchla z druhé strany, říkal jsem si, když jsem - holka pro všechno - ráno roznášel noviny, nosil do kajut vzkazy, otáčel lehátka podle přání na všechny světové světové strany, přenášel tenisové rakety a upravoval okolí bazénu /pro posádku v něm bylo koupání tabu/ málem s lupou v ruce, čas se krátí, na rozhodnutí mám necelých čtyřicet osm hodin.

surpan - 141: Amilah je ale ve svém živlu, zvířata miluje a je celkem královsky placena a já jsem pouhý poskok.

quick - 142: Žádné sebelitování, napomenulo mě moje já, žádné rozplývání nad ubohými koťátky, kdo se dobrovolně vsadil?

surpan - 143: Je třeba být pozitivní a musím se i pochválit, že jsem konečně už v Evropě a přežil jsem asi už to nejhorší, co mě mohlo potkat.

quick - 144: Je rozhodnuto. Amilah se svou budoucí zaměstnavatelkou a smečkou mourovatých velškorgi zůstanou ještě týden v Athénách a já se hned druhý den /velice nerad/, přesunu na letiště.

surpan - 145: Takže se vrátím domů ke svému starému životu, ke své staré práci a zbydou mi jen vzpomínky na Amilah a tohle dobrodružství, které bylo příšerné a zároveň neskutečné.

Ruža z Moravy - 146: Než jsem se stačil smířit s rozloučením s Amilah, nabídl mi jeden obstojně česky mluvící pasažér lodi, na které jsme se plavili, že mne dostane domů s jednou soukromou cestovkou, byl jen problém, kde na ni vzít, ale Amilah mi slíbila, že mi na cestu půjčí, protože mne to přinutí se s ní spojit, při mé odpovědnosti a samostatnosti splatit dluh.

quick - 147: Vypadalo to nadějně, ale cestovka mezitím zkrachovala, vysypal jsem tedy prasátko, prohledal kapsy a sedím s batohem na letišti a přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta.

surpan - 148: Chroust mezi tím pošel a mě se krátil čas na návrat, který byl stanoven a nevymyslel jsem nic lepšího, než se vydat domů pěšky s tím, že pojedu snad aspoň větší část trasy stopem.

quick - 149: Pro jistotu jsem si na letišti v automatu zakoupil větší balení náplasti s polštářky.

surpan - 150: Což mě sice stálo skoro všechny úspory, ale na cestu pěškobusem to budu potřebovat, vydávám se tedy pěšky z Řecka směr Česko.

Ruža z Moravy - 151: Než jsem se dostal na hlavní cestu, zdálo se mi, že je okolo moc velký pohyb lidí a nějaký člověk stojící u domku na ty lidi doslova civěl a pokyvoval hlavou, po mém dotazu v angličtině mne varoval před pěší cestou v této době a nakonec mi nabídl nocleh, že to ráno snad bude lepší a někdo se najde k odvozu, prý si všiml, že mám na sobě české tričko podle nápisu, bylo to moje dlouho schovávané poslední triko ještě z domu a to mi asi teď pomohlo u krajana, který už dlouho bydlel v Řecku.

surpan - 152: Konečně po dlouhé době někdo, s kým mohu mluvit česky a zároveň mi dal najít a spal jsem v posteli, to se mi nestalo ani u Amilah a na lodi byly lůžka příšerné.

quick - 153: Ráno jsem by probuzený za úsvitu se zprávou, že za hodinu odjíždí kamion s nákladem až na maďarskou hranici, dostal jsem vydatnou snídani i zásobu jídla na další cestu, jen musím nějakou dobu ohlídat sovu z Athén /vstaly mně vlasy hrůzou na hlavě - slepice!/, ať se nebojím, je v přepravce a na první zastávce, asi za dvě hodiny, bude čekat ornitolog a vyzvedne si ji.

Ruža z Moravy - 154: Sláva, vydržel jsem to a tu slepici si opravdu vyzvedli, horší bylo, když jsme dojeli na hranici s Maďarskem, že nás nejprve nechtěli pustit, ale po důkladné prohlídce, kdy jsem dělal pomocníka řidiče a neustále něco rovnal vzadu a ochotně ukazoval obsah bedniček, jsme vyjeli směrem na sever.

surpan - 155: Teď už budu muset pěšky, ale lidi jsou kolem ochotní, když ví, že nejsem uprchlík a jen se vracím domů.

quick - 156: Občas jsem se i svezl, cyklistická výprava, která se vracela do Budapešti, mně půjčila rezervní kolo a asi 100 km jsem jel s nimi, měl jsem co dělat, abych jim stačil, kilometry naskakovaly a brzy jsem mohl obdivovat Dunaj z řetězového mostu, náplast s polštářkem zůstala nevyužitá, na místo, kam bych ji po té jízdě nutně potřeboval, by nestačila.

Ruža z Moravy - 157: Mohl bych to zkusit třeba po Dunaji, dostat se aspoň do Bratislavy, pak už by to mohlo být bez problému, kde jen sehnat patřičného dopravce, přemýšlel jsem a poněkud zeširoka našlapuju, coural jsem po břehu řeky.

surpan - 158: Minul jsem právě uprchlický tábor a jsem v rozpacích, nevím co si myslet, na jednu stranu se tam mačkají ve stanech v té zimě, ale ten všudypřítomný nepořádek, nepokoje a bitky s policisty, do které jsem se málem nechtěně zapletl, raději přidám na kroku, ať jsem odsud pryč.

Ruža z Moravy - 159: Nemyslel jsem si, že se dostanu do takové situace, když jsem se vydal na cestu, už abych byl doma, i představa, že na mě čeká přítelkyně už neděsí ve vztahu k Amilah, všechno je lepší, než aby si mne spletli s uprchlíkem a hodili mne do nějakého sběrného tábora, tam by to nemuselo zrovna dobře dopadnout.

quick - 160: Od uprchlického tábora jsem prchl přímo na nákladní loď - pomocného dělníka zvládnu vždycky, kapitána naštěstí měli svého a pomalu se blížíme ke slovenským hranicím a do Komárna, jsem skoro doma, ale radši preventivně nejásám.

surpan - 161: Na lodi to je pěkná dřina, nevěděl jsem, co mám dělat dřív, ale plán byl jasný: dostat se na Slovensko a pak už pěšky nebo stopem domů, na Amilah už pomalinku zapomínám a vracím se ke každodenní realitě všedního dne, kdy jsem ještě byl doma.

quick - 162: Realita byla tvrdší, než jsem si dovedl představit, jako sladké tajemství mně moje milá sdělila, že odchází za hlasem svého srdce, se šílencem, který cestuje po světě jako bezdomovec a nehodlá s tím skončit, nemíní strávit už ani šedesát sekund, natož zbytek svého mladého života.

Ruža z Moravy - 163: Zůstal jsem jako opařený, ale spíš pomyšlením, jak se vlastně situace nečekaně vyřešila, jen jsem se zeptal, jestli náhodou není těhotná, což odrazila slovy: ani náhodou, turisto!

surpan - 164: Poslala mě tedy do nejhlubších útrob zažívacího traktu a já pochopil, že tudy cesta nevede - musím najít Amilah, tu která mě měla ráda a ta, které jsem zmizel bez jakéhokoliv kontaktu, a to nejlépe okamžitě.

quick - 165: Vzhůru tedy k bílým útesům doverským, usilovně lovím z paměti, kam Amilah a psí smečka měly namířeno - abych nezapomněl, moje dřívemilovaná jen tak mimochodem podotkla, že příští týden odlétá /samozřejmě ne sama/ na ostrov svatého Tomáše, do exotiky, kam prý se já v životě neodostanu a byla velice uražená, když jsem dostal záchvat smíchu.

surpan - 166: Byl jsem ji dobrý, dokud jsem ji živil, ale jak jsem přestal nosit peníze domů, kvůli mému výletu, netrvalo prý ani den, a už zpracovávala jiného sponzora.

King Rucola - 167: Odkiaľ by som mal poznať túto ženskú?... bola mu nejak povedomá, zadumane ju pozoroval, jasné, myslel si, že jej ide len o peniaze, ale jej krivky ju k tomu plne oprávňovali, až preštudujem (aj jej!) podrobnosti, budem sa môcť rozhodnúť: sponsoring alebo skôr "Ehering"?o boje je ťažké...ale hrozil zánik celého projektu, tak sa pridal ako ľudomil-sponzor.

quick - 168: Ať si lidumil-sponzor přidá třeba Ehering /jeho zákonná choť už se postará, aby vycouval i ze sponzoringu, kdyby došlo k dělení majetku/, já jsem volný jak pták s jedinou starostí, kde začít hledat Amilah.

surpan - 169: Pokud si dobře vzpomínám, měla by být u nějaké anglické paničky na panství, nebo hrabství, či co to je za pozemek někde u Edinburghu.

Ruža z Moravy - 170: Počítám, že to nebude tak těžké zjistit, ale teď si musím dát do pořádku všechno doma, dát se do pucu, protože tak trochu nezřízený život mi na vzhledu nepřidal a mohl bych v Anglii Amilah dělat ostudu, když je to takové sídlo, kde musím být za getlemana.

surpan - 171: Rozhodl jsem se tedy jít domů a zkončit tuhle hloupou vsázku, i když jsem věděl, že jsem spnil jen třetinu a že tahle cesta z různých míst světa se měla opakovat ještě dvakrát - jenže asi 100 metrů od chodníku jsem byl unesen asi mými kamarády, přehodili přes mě černý pytel a pohodili mě pravděpodobně do dodávky.

quick - 172: Rozjeli jsme se tak rychle, že jsem vzadu na sedadle nadskočil a jeli jsme doslova šílenou rychlostí snad půl hodiny, když auto náhle zabrzdilo a zastavilo a u okénka se ozvalo: vaše doklady, pane řidiči, otevřete kufr a ten balík, co máte vzadu.

Ruža z Moravy - 173: Nevěděl jsem, co se děje, vždyť už nejsou hranice u republiky a taky jsme nejeli tak dlouho, kam se to řítíme a co když kontrola objeví něco závadného v tom balíku, zatkne mne i s únosci, copak se bude opakovat věznění?

quick - 174: Po důkladném osahání jsem byl vybalený na světlo, za hranicemi jsme zdaleka nebyli, ale moji kamarádi /jak jsem správně předpokládal/, stáli vedle auta s rukama nahoru, bylo to jasné, já jsem byl opálený do tmavohněda, zarostlý, v tričku a s batohem.

surpan - 175: Někdo z kolemjdoucích nahlásil únos a kamarádi jsou momentálně zadržení policií a já se možná konečně dostanu domů, abych se alespoň mohl pořádně umýt.

quick - 176: Mohl bych je vytrestat, že třeba nemám doklady, jenže s únosy a uprchlíky se nežertuje a oni si to neuvědomili, kdoví, co bychom nakonec museli vysvětlovat, otevřel jsem batoh a začal hledat můj opotřebovaný, pečlivě zabalený a ukrytý pas.

Ruža z Moravy - 177: Našel jsem ho a honem ukázal policajtům s vysvětlením, o co šlo, včetně té naší sázky, protože nějak nechtěli chápat, jak jsem se po tak dlouhé době dostal domů a podezřívali mne, že mám spojení s nějakou mafií, která mě sem vyslala s nějakým zváštním posláním...

surpan - 178: Nechtějí to chápat a musíme s něma na stanici, kde bude celé to divadlo znovu vysvětlovat - ani nevím, jestli to chci vysvětlit a nepotrápím je tím, že ze pár dní budu hrát zblblého, aby si zkusili co je to být zavřenej a prožít si alespoň část problémů, které jsem si zažil já.

quick - 179: Znovu vysvětlovat a především sepsat předlouhé a podrobné hlášení, na které si zdejší policejní náčelník prý velice potrpí, jen musím poopravit na přijatelnou verzi cestu letadlem se slepicemi a ozbrojenými spolucestujícími, to by nemuselo dopadnout dobře.

surpan - 180: Po propuštění naší skupiny se kluci rozhodli, že zajdem na pivko a já jim popíšu před další cestou, jak jsem to všechno zvládal, co jsem prožil - zároveň mi slíbili, že příště mě nepošlou do takové díry.

Ruža z Moravy - 181: To jsem jim tedy moc nevěřil s ohledem na způsob, jak mne chtěli provést bůhvíkam a dohadoval jsem se s nimi, aby to bylo spíš do civilizované země na Západ, což kvitovali chechtotem s tvrzením, že tam by mne strčili rovnou do sběrného tábora podle mého nynějšího vzhledu..

surpan - 182: Po týdnu zotavování, kdy jsem si fakt užíval domácí pohody, horké vany a klidu jsem se rozhodl, že mě už zase můžou někam vysadit a další dobrodružství může začít (dokonce mi slíbili, že pokud to zvládnu ještě dvakrát, jak jsme se prvně domluvili, složí se mi na luxusní bejvák v Praze).

Ruža z Moravy - 183: Ten bejvák mne sice docela překvapil, ale vzpomněl jsem si na svou lásku, ta by zřejmě nevolila Prahu, ale byla by to určitá rezerva a měl bych se kam vrátit, pokud by to v Anglii nevyšlo, jen se musím ujistit, že ta moje vynucená cesta s dobrodružstvím nebude trvat dlouho a že Amilah počká.

surpan - 184: Zanechal jsem přemýšlení a po hlavě se vrhnul do dalšího pokračování, brzy ráno mě "kamarádi" vyzvedli a odvezli na letiště, odkud jsem se vydal opět tajně někam k cíli, odkud se budu muset zase dostat domů.

Ruža z Moravy - 185: V letadle byla mrazivá atmosféra, ani letuška, která procházela mezi sedadly neměla svůj typický úsměv, bedlivě se rozhlížela po všech místech a pak se upřeně dívala dopředu, ke kokpitu, odkud se ozývaly podivné zvuky...

surpan - 186: Začalo mi opravdu lepit, protože bylo jasné, že mí spolucestující jsou velká zvířata a i pohled na ně může znamenat přinejmenším zlámané končetiny, nebo seskok padákem bez padáku.

Ruža z Moravy - 187: Ve chvíli, kdy letuška odešla pro další občerstvení a se z předních dvou míst zdvihli dva pořízkové narvaní do kvalitních obleků, zamířili do pilotovy kabiny kam se začali dobývat a po zjistění, že dveře nejdou otevřít začali do nich mlátit , kopat, cloumat knoflíkem určeným k otevírání kabiny a to už se zdvihalo pár pasažérů, o kterých jsem nevěděl, jestli jim jdou pomoci nebo zabránit vniknutí těch dvou k pilotovi....

surpan - 188: A šli jim pomoct i dlaší, sedím v letadle, které bylo právě uneseno nějakými dost brutálními týpky.

Ruža z Moravy -189: Zajímalo by mne, co udělají s námi a kam vlastně chtějí letět, protože to letadlo mělo letět do Anglie, jak mi bylo pošeptáno jedním z party kamarádů, což mi udělalo radost a nyní jsem jen trnul, co se z té situace vyklube, jestli se nebudou únosci chtít ostatních pasažerů zbavit.

surpan - 190: Vysněná Anglie je v čudu, jsme s kamarádem někde v okolí Afgánistánu, svázaní, připraveni o volnost, to nikdo nečekal a jde i o částečnou pomstu kamarádovi, aby si sám uvědomil, jak je celá tahle pouť náročná.

Ruža z Moravy - 191: "Vidíš, ty vole, jak jsme dopadli a to ještě můžeme být rádi, že nejsme ženské, bůhví , co by s námi udělali, stálo to za tu nynější nejistotu",zeptal jsem se kamaráda.

surpan - 192: To jsem si myslel, že už hůř být nemůže - znásilnění babochlapem na Ostrově sv. Tomáše byla procházka růžovým sadem oproti tomu, co nás čeká tady - svázaní spolu s dalšími deseti lidmi do kozelce v nějaké hliněné chatrči, kde slyšíme pouze občasnou střelbu a všichni se modlíme, že nejde o popravu jiných vězňů a že se v pořádku vrátíme domů.

Ruža z Moravy - 193: Náhle střelba ustala, dlouho bylo ticho, ale ozval se dupot , jako by se blížila celá rota vojáků a nám svitla naděje, že se snad změnila situace a jsou to nohy, které budou znamenat osvobození ze zajetí.

surpan - 194: Bylo to padesát na padesát, že to jsou ti naši únosci, ale člověk prostě doufá, že bude vysvobozen, neztrácí naději.

Ruža z Moravy - 195: Měli jsme štastí, byli to vojáci, podle uniforem jsme sice nepoznali z jaké armády, ale podle toho, že nás začali rozvazovat jsme usoudili, že nás osvobodí a případně převedou jinam, kde budou zjišťovat, kdo odkud je a možná propustí, ale kam, to jsme ani v největší fantazii nemohli odhadnout.

surpan - 196: Odvezli nás na jejich základnu, kde jsme dostali najít a napít, další cesta je pak ale už na nás, v naší režiji - kamarád se mi sesypal.

Ruža z Moravy - 197: Bodejť by se nesesypal, když si uvědomil, že naše malá zavazadla s nejnutnějšími věcmi zůstala někde v letadle a my bez svrchního oblečení, jen tak na lehko, nvíc s odřenými zápěstími a kotníky od drsných provazů byli odkázáni na případnou pomoc od kohokoliv, kdo se namane.

surpan - 198: Mám proti mému kamarádovi jednu velkou výhodu, já si plno příšerností už zažil, chtěl bych mu říct, buď v klidu, tohle je pohoda, zažil jsem i horší věci, ale mu by to moc nepomohlo a ani já nejsem v průseru vyloženě klidnej.

Ruža z Moravy - 199: Hlavní je zjistit, kde jsme, možná někde, kde je i naše ambasáda , ale nemyslím, že by bylo lehké se k ní dostat, když se podívám kolem a na naše zubožené zevnějšky, kdo by nám věřil, odkud jsme a navíc, nevím ani, jakým jazykem se tady domluvíme...

surpan - 200: Podle všeho jsme asi někde poblíž Kandaháru a odtud se už asi pokusíme dostat sami - sice to není úplně cílové místo, kde jsem se měl dostat, ale budou mi to určitě počítat i z tohoto fleku.

Ruža z Moravy - 201: Pro informaci - Město založil v 4. stoletíočí pred Kristem Alexandr Veliký, který město pojmenoval Alexandria (Arachosijská), v průběhu století patřil Kandahár pod nadvládu mnoho dynastií i říší a často se stával obchodním centrem, až v roku 1748 Ahmad Šáh Durrání, zakladatel Durránské říše, udělal Kandahár hlavním městem Afganistanu, takže pro nás nic moc potěšujícího pro následné dění.

surpan - 202: Dobré je, že víme kde jsme, čeká nás teď cesta pěšky po planině a doufám, že potkáme dobré lidi, kteří nám pomůžou a poradí, jak dál.

Ruža z Moravy - 203: Víme sice, kde jsme, ale nevíme, na koho narazíme, uvažujeme, že by bylo nejlepší vyhledat nějakou humanitární pomoc a spojit se nějak s jakýmkoliv "civilizovaným" prostředníkem, ale zatím tady opatrně kráčíme neznámou krajinou a raději se vyhýbáme primitivním obydlím, které mohou být útočištěm bojovníků Alkáidy, protože ti by se s námi nemazlili, protože je na nás vidět přes zarostlé tváře i hlavy (mimochodem světlé barvy), že nepatříme do jejich národa.

surpan - 204: Nečekal jsem, s jakým opovrženlivým pohledem nás budou všichni přejíždět, jako by si přáli stejně jako my, abychom byli už odsud pryč.

Ruža z Moravy - 205: Jak jsme si oddechli, když jeden muž, který spíš klopil hlavu se dotkl mého ramene a anglicky zašeptal, abychom ho následovali, až do nás začne hrubě strkat naooko, protože bude dělat, jako by nás na něčí povel odváděl , on už to ostatním vysvětlí, nám později také, co je zač.

quick - 206: Postrkoval nás rychle dopředu ne právě šetrným způsobem, nevyrušil ho ani hluk rychle se přibližujícího motoru, projelo kolem nás rozhrkané terénní auto, nezpomalilo, jen z něj někdo vyhodil dva batohy, otočilo se téměř na místě a ztratilo se v oblaku prachu.

surpan - 207: Jé, asi naše zavazadla, to ten kamarádův notebook v krosně asi po tom prudkém hodu na zem bude moct použít leda jako podložku na krájení masa, pokud vůbec nějaké jídlo seženeme.

Ruža z Moravy - 208: Bylo nám ale jedno v jakém stavu obsah zavazadla bude, hlavně, že je budeme mít a dost možná, že se co nejrychleji dostaneme odsud pryč, kamarád už přichází na to, že v současné době asi nebyl dobrý nápad kamkoliv cestovat tak nepřipraveně a bez účelu cesty, nemohl ale vědět, že se octne ve stejné situaci se mnou a bude ji o dost hůře snášet.

surpan - 209: Přesto si užívám jeho bezmoc, nevím kde beru tolik vnitřní síly v sobě, ale jeho bezmoc mi ji částečně určitě dodává, protože ochutnává svou vlastní polívčičku, kterou mi připravili hned při první cestě.

quick - 210: Neměl bych ovšem zapomenout, že moje vnitřní síla měla několikrát namále a znovu si spravedlivě přiznat, že jsem se na tuto cestu vydal dobrovolně, i když jsem si ji představoval jinak, a protože jsem /zatím/ ten silnější, odvahu musím dodávat já.

surpan - 211: Podíval jsem se tedy na svého kamaráda, poplácal ho po rameni a řekl, že to spolu zvládnem, ať mi věří, že jsem ten, na kterého se může spolehnout a že se o něj postarám, i kdyby šlo do tuhého.

Ruža z Moravy - 212: Moje zkušenosti z minulé cesty a lepší angličtina nás postrčily o kousek dál, protože náš zachránce už dopředu domluvil hrubší sice, ale oproti jiným ,,zajatcům" slušnější zacházení a my jsme se mohli dokonce umýt, dostali něco málo pojíst jakési nechutné kaše a napít se zteplalé vody.

surpan - 213: Z batohu jsem si vytáhl značně pomačkané plato Imodium a s úsměvem se napil a najedl, protože jsem věděl, že svého kamaráda proti běhavce mám a nebudu muset lítat po polopoušti s holým zadkem a s posměchem pasáčků koz za zády.

quick - 214: Pasáčci koz se takovými maličkostmi nezabývají, překvapil mě kamarád, když viděl, co polykám, na choleru by ti to stejně nestačilo a hádám, že by nás přizvali spíš k pasení, práce tady mají dost.

Ruža z Moravy - 215: Nestraš s pasením, já bych spíš na nějaký čásek zavřel oči, vždyť jsme nespali nejméně dva dny, jen tak podřimovali únavou, nebo snad chceš říct, že ty jsi spal doopravdy, když jsi zavíral oči, možná abys neviděl ty ksichty okolo nás, co?

surpan - 216: Ukývl, podíval se jinam, hlasitě si oddechl a uznal, že nespal od té doby, co nás v letadle přepadli a že si na chvíli schrupnem a naberem sílu na další cestu.

Ruža z Moravy - 217: Myslel jsem si, že neusnu, ale určitě jsme oba usnuli dost tvrdě, protože jsme se vzbudili až tehdy, když s námi někdo zacloumal a pobídl nás k odchodu z chatrče, kde jsme leželi na dece na zemi a nastoupení do zelenohnědého minibusu, který se okamžitě rozjel a natřásaje se na nerovné cestě, vezl nás k dalšímu nejasnému cíli, který nám ani na náš opakovaný dotaz, mlčky sedící ozbrojený průvodce nesdělil, zřejmě nerozuměl anglicky.

surpan - 218: Přesto v nás převládal klid, protože i když jsme nevěděli kam jedeme, tušili jsme, že se nám snaží pomoci dostat nás odsud na bezpečnější místo, kde nám kolem hlav nebudou létat kulky a nebudeme prvním cílem, kvůli svému jinému vzhledu.

quick - 219: Kolem nás se zvedaly hory, šplhali jsme nahoru, sjížděli dolů, na jedné straně skála s vrcholy v nedohlednu, na druhé straně propast s koncem v nedohlednu, zdálo se nemožné, že takovými cestami je možné projet a dojet živí.

Ruža z Moravy - 220: Kamarád naříkal, že se mu zvedá kufr po té kaši, ale mně sice nebylo taky moc dobře, štvalo mě však, že je tak ukňučený, jako by to nevymyslel s chlapama taky a zatím, co jsem tak přemýšlel a v duchu se vztekal, dojeli jsme k civilizované stavbě, dávající svým vzhledem tušit, že patří nějaké důležitější instituci a naše záchrana se možná stává skutečností.

surpan - 221: Jenže okolo stojí tlupa ozbrojených vojáků a nikoho nechtějí za žádnou cenu pustit dovnitř, prý se tam stal nějaký masakr.

quick - 222: Nikdo si nás, naštěstí, nevšiml, asi měli jiné starosti, objeli jsme je velkým obloukem a asi za hodinu uviděli před sebou světla, což znamenalo elektřinu a lidi, náš průvodce naznačil, že máme vystoupit, zůstaňte stát, neutíkejte, nebraňte se, sykl, jste v bezpečí.

Ruža z Moravy - 223: Ani nás nenapadlo něco říkat, natož se pohnout a tak jsme mlčky následovali dva civilisty do budovy, dosud téměř neviditelné ve tmě, která nás obklopovala a uvítali jsme možnost si sednout na normální židle u stolu, na kterém stálo skromné jídlo - chleba, hrnek čaje a kus nějaké neidentifikovatelné flákoty, která připomínala sušenou šunku a chutnala jako ovoněný hadr.

surpan - 224: Byl jsem jak opařený, vůbec by mě nenapadlo, že i v takto nehostinné zemi, kde se neustále válčí, je někdo schopen nám pomoci, dát nám ubytování a jídlo a to vše za děkuji.

quick - 225: Víc rukama a nohama než slovy jsme se domluvili, že jsme blízko Kábulu a nám svitla další naděje - u Kábulu je nejen vojenská základna, ale v ní česká polní nemocnice.

Ruža z Moravy - 226: Byla úleva vidět naše lékaře v nemocnici a ani jsme se nebránili prohlídce, kterou nám udělali, abychom prý nedotáhli nějakou nákazu z té krajiny, odkud jsme přijeli, a která tam prý panuje, kvůli níž nás izolovali, ale poznali jsme, že nás chtějí spíš schovat před ostatním personálem, který prý byl prošpikovaný zvědy - ochránci talibánu.

quick - 227: O uneseném letadle se tady samozřejmě vědělo, absolvovali jsme dvakrát přímo křížový výslech s tlumočníkem za přítomnosti několika šarží s kamennými obličeji, než jsme přestali vypadat podezřele, měl jsem strach o kamaráda, ale zvládal to proti očekávání statečně.

surpan - 228: Doufal jsem jen, že nás nebudou mít a zvědy, což se tady prý často stává a většinou se po těchto lidech úplně slehne zem - což se nám naštěstí nestalo - dostali jsme najíst a vykopli nás pět na ulici s adresou na papírku, kam si máme zajít pro další informace, možná i nějakou pomoc.

quick - 229: Adresa, neadresa, vyptali jsme se na cestu k českému velvyslanectví rozhodnutí, že se nevzdáme, dokud nedostaneme oficiální povolení nasednout do letadla třeba s pěti mezipřistáními.

Ruža z Moravy - 230: Díky vytrvalosti, či spíš zarputilosti, po všech možných peripetiích jsme seděli v letadle, kde bylo jen pár pasažérů, klimbajících, které nevyrušil náš příchod na poslední chvíli před odletem, mně to připadalo, že měli spíš příkaz nevidět co se kolem děje a nám to přišlo docela vhod a ještě víc občerstvení, které nám bylo nabídnuto vzápětí poté, co se letadlo odlepilo z nám neznámého letiště.

quick - 231: Let se zdál dlouhý, částečně jsem ho z únavy zaspal, jako zdálky jsem slyšel nějaký hlas, který mne nutil otevřít oči, ne, nezdálo se mi to, byli jsme nad Prahou a za chviličku přistaneme ve Kbelích, sdělil úplně čilý a rozzářený kamarád.

surpan - 232: Tolik díků jsem v životě neslyšel, kamarád mi děkoval asi dvě hodiny v kuse, že jsem tam byl, že jsem se na něj nevykašlal a řekl mi, že tohle rozhodně bude uznáno jako druhá cesta a pokud splním i třetí, byt v Praze je určitě můj.

Ruža z Moravy - 233: Po těchto dalších zkušenostech, jsem ho zapřísahal, aby aspoň dali chvíli pokoj, že musím zjistit, jak si počíná v Anglii nová známá Amilah a pokud to nějak vyšumí, že jim budu k dispozici, ale cestovat budu raději sám, abych se nemusel starat ještě o někoho dalšího a kamarád to svatosvatě slíbil.

surpan - 234: Po týdnu odpočinku jsem se rozhodl zajet do Anglie, najít svou Amilah, protože na ní musím myslet, čím dál víc a poté, až se snad dáme dohromady, podniknu poslední cestu, kterou mi kamarádi připravili.

quick - 235: Po předchozích cestovatelských zkušenostech jsem si raději ověřil, že do Lamanšského průlivu zatím neemigrovali žraloci /pro případ ztroskotání/, že v Anglii se pořád jezdí vlevo a Bůh ochraňuje královnu.

Třetí část příběhu zde: Pokračuj s příběhem podle sebe

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. září 2015 v 19:37 | Reagovat

Ruža z Moravy - 137 - Nejen mužům, majitelům psů se Amilah zamlouvala, ale jedna bohatá dáma, kteá potřebovala pro své 4 psy,které měla na lodi sebou ale i rozsáhlý chov koní a dalších honicích psů v Anglii přemlouvala Amilah, aby u ní nastoupila jako její veterinářka a já jsem si uvědomil, že to bylo jejím  snem , aby se do Anglie dostala, takže láska, neláska, asi dá přednost té dámě a její nabídce.

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 28. září 2015 v 20:24 | Reagovat

Ruža z Moravy - 139 - Nechám si vrátka do Anglie otevřená, domluvím se s Amilah, že po jejím odjezdu za ní přijedu, doma to nějak  mezitím vyřeším a pokud se mi podaří uvolnit se z předešlého vztahu, když nebude přítelkyně těhotná, tak se do té Anglie vypravím.

3 quick quick | 29. září 2015 v 20:12 | Reagovat

140 -Jen aby se vrátka nezabouchla z druhé strany, říkal jsem si, když jsem - holka pro všechno - ráno roznášel noviny, nosil do kajut vzkazy, otáčel  lehátka podle přání na všechny světové světové strany, přenášel tenisové rakety a upravoval okolí bazénu /pro posádku v něm bylo koupání tabu/ málem s lupou v ruce, čas se krátí, na rozhodnutí mám necelých čtyřicet osm hodin.

4 quick quick | 29. září 2015 v 21:21 | Reagovat

142 - Žádné sebelitování, napomenulo mě moje já, žádné rozplývání nad ubohými koťátky, kdo se dobrovolně vsadil?

5 quick quick | 30. září 2015 v 21:04 | Reagovat

144 - Je rozhodnuto. Amilah se svou budoucí zaměstnavatelkou a smečkou mourovatých velškorgi zůstanou ještě týden v Athénách a já se hned druhý den /velice nerad/, přesunu na letiště.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. září 2015 v 23:07 | Reagovat

Ruža z Moravy - 146 - Než jsem se stačil smířit s rozloučením s Amilah, nabídl mi jeden obstojně česky mluvící pasažér lodi, na které jsme se plavili, že mne dostane domů s jednou soukromou cestovkou, byl jen problém, kde na ni vzít, ale Amilah mi slíbila, že mi na cestu půjčí, protože mne to přinutí se s ní spojit, při mé odpovědnosti a samostatnosti splatit dluh.

7 quick quick | 1. října 2015 v 20:01 | Reagovat

147 - Vypadalo to nadějně, ale cestovka mezitím zkrachovala, vysypal jsem tedy prasátko, prohledal kapsy a sedím s batohem na letišti a přemýšlím o nesmrtelnosti chrousta.

8 quick quick | 1. října 2015 v 21:20 | Reagovat

149 - Pro jistotu jsem si na letišti v automatu zakoupil větší balení náplasti s polštářky.

9 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 1. října 2015 v 22:37 | Reagovat

Ruža z Moravy- 151 - Než jsem se dostal na hlavní cestu, zdálo se mi, že je okolo moc velký pohyb lidí a nějaký  člověk stojící u domku na ty lidi doslova civěl a pokyvoval hlavou, po mém dotazu v angličtině mne varoval před pěší cestou v této době a nakonec mi nabídl nocleh, že to ráno snad bude lepší a někdo se najde k odvozu, prý si všiml, že mám na sobě české tričko podle nápisu, bylo to moje dlouho schovávané poslední triko ještě z domu a to mi asi  teď pomohlo u krajana, který už dlouho bydlel v Řecku.

10 quick quick | 2. října 2015 v 12:34 | Reagovat

153 - Ráno jsem by probuzený za úsvitu se zprávou, že za hodinu odjíždí kamion s nákladem až na maďarskou hranici, dostal jsem vydatnou snídani i zásobu jídla na další cestu, jen musím nějakou dobu ohlídat sovu z Athén /vstaly mně vlasy hrůzou na hlavě - slepice!/, ať se nebojím, je v přepravce a na první zastávce, asi za dvě hodiny, bude čekat ornitolog a vyzvedne si ji.

11 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 2. října 2015 v 22:54 | Reagovat

Ruža z Moravy - 154 - Sláva, vydržel jsem to a tu slepici si opravdu vyzvedli, horší bylo, když jsme dojeli na hranici s Maďarskem, že  nás nejprve nechtěli pustit, ale po důkladné prohlídce, kdy jsem dělal pomocníka řidiče a neustále něco rovnal vzadu a ochotně ukazoval obsah bedniček,  jsme vyjeli směrem na  sever.

12 quick quick | 3. října 2015 v 12:58 | Reagovat

156 - Občas jsem se i svezl, cyklistická výprava, která se vracela do Budapešti, mně půjčila rezervní kolo a asi 100 km jsem jel s nimi, měl jsem co dělat, abych jim stačil, kilometry naskakovaly a brzy jsem mohl obdivovat Dunaj z řetězového mostu,  náplast s polštářkem zůstala nevyužitá, na místo, kam bych  ji po té  jízdě nutně potřeboval, by nestačila.

13 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. října 2015 v 13:36 | Reagovat

Ruža z Moravy - 157 - Mohl bych to zkusit třeba po Dunaji, dostat se aspoň do bratislavy, pak už by to mohlo být bez problému, kde jen sehnat patřičného dopravce, přemýšlel jsem a poněkud zeširoka našlapuje, coural jsem po břehu řeky.

14 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 3. října 2015 v 23:57 | Reagovat

Ruža z Moravy - 159 - Nemyslel jsem si, že se dostanu do takové situace, když jsem se vydal na cestu, už abych byl doma, i představa, že na mě čeká přítelkyně už neděsí ve vztahu k Amilah, všechno je lepší, než aby si mne splwtli s uprchlíkem a hodili mne do nějakého sběrného tábora, tam by to nemuselo zrovna dobře dopadnout.

15 quick quick | 4. října 2015 v 19:47 | Reagovat

160 - Od uprchlického tábora jsem prchl přímo na nákladní loď - pomocného dělníka zvládnu vždycky, kapitána naštěstí měli svého a pomalu se blížíme ke slovenským hranicím a do Komárna, jsem skoro doma, ale radši preventivně nejásám.

16 quick quick | 5. října 2015 v 13:12 | Reagovat

162 - Realita byla tvrdší, než jsem si dovedl představit,jako sladké tajemství mně moje milá sdělila, že odchází za hlasem svého srdce, se šílencem, který cestuje po světě jako bezdomovec a nehodlá s tím skončit, nemíní strávit už ani šedesát sekund, natož zbytek svého mladého života.

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 5. října 2015 v 19:13 | Reagovat

Ruža z Moravy - 163 - Zůstal jsem jako opařený, ale spíš pomyšlením, jak se vlastně situace nečekaně vyřešila, jen jsem se zeptal, jestli náhodou není těhotná, což odrazila slovy: ani náhodou, turisto!

18 quick quick | 5. října 2015 v 20:02 | Reagovat

165 - Vzhůru tedy k bílým útesům doverským, usilovně lovím z paměti, kam Amilah a psí smečka  měly namířeno - abych nezapomněl, moje dřívemilovaná jen tak mimochodem podotkla, že příští týden odlétá /samozřejmě ne sama/ na ostrov svatého Tomáše, do exotiky, kam prý se já v životě neodostanu a byla velice uražená, když jsem dostal  záchvat smíchu.

19 quick quick | 5. října 2015 v 20:03 | Reagovat

Myslíš, že to do vánoc dokončíme?

20 surpan surpan | E-mail | Web | 5. října 2015 v 20:09 | Reagovat

[19]: Záleží, jak kdo bude chtít pokračovat, mě se to líbí, když je tam občas nějaký vzrat. Pokud nikdo nenapíše 24 hodin nic nového, tak ho pohřbím. Ale přijde mi to zajímavé, i když píšeme pouze tři. Dává to víc smysl.

21 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. října 2015 v 4:24 | Reagovat

[20]:
King Rucola - 167

Odkiaľ by som mal poznať túto ženskú? Bola mu nejak povedomá. Zadumane ju pozoroval. Jasné, myslel si, že jej ide len o peniaze, ale jej krivky ju k tomu plne oprávňovali. Až preštudujem (aj jej!) podrobnosti, budem sa môcť rozhodnúť: Sponsoring alebo skôr "Ehering"? Oboje je ťažké...Ale hrozil zánik celého projektu, tak sa pridal ako ľudomil-sponzor.

22 surpan surpan | E-mail | Web | 6. října 2015 v 7:45 | Reagovat

[21]: Potřeba je prosím napsat pouze jednu větu. Díky za pochopení.

23 quick quick | 6. října 2015 v 8:54 | Reagovat

[22]: Ono to málokdy je jen jedna věta, ale vět několik, za kterými jsou čárky, pomlčky, ale ne tečka za větou.
Prostě v každém "zákoně" se najde skulinka, jak ho obejít. :-)

24 surpan surpan | E-mail | Web | 6. října 2015 v 9:38 | Reagovat

[23]: Přesně tak, je třeba si to přizpůsobit, ale zároveň držet se pravidel. Ať je to třeba pět vět, ale musí to být bez teček.

[21]: Předělám to na jednu větu a použiju. Díky za příspěvek.

25 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. října 2015 v 10:04 | Reagovat

[24]: Samozrejme, mate pravdu. Ale ja som skor myslel na "vysvetlenie", ze nemam (teda ten "sponzor") ani len zdania "wo co go". Keby teda prispevok, tak by sa to dalo zredukovat na jednu vetu bez problemov, klar. (Na to som vobecnemyslel.)
PS Tusim som sa aj tak splietl v cislovani, nie? Cize by tam bolo este "okno"...(166, nie?) Stracam v rychlosti prehlad.

26 surpan surpan | E-mail | Web | 6. října 2015 v 10:08 | Reagovat

[25]: číslování je ok, podle článku to sedí.

27 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. října 2015 v 12:31 | Reagovat

[26]: NO tak aspon nieco...

28 quick quick | 6. října 2015 v 14:33 | Reagovat

168 - Ať si lidumil-sponzor přidá třeba Ehering /jeho zákonná choť už se postará, aby vycouval i ze sponzoringu, kdyby došlo k dělení majetku/, já jsem volný jak pták s jedinou starostí, kde začít hledat Amilah.

29 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. října 2015 v 21:14 | Reagovat

Ruža z Moravy - 170 -  Počítám,že to nebude tak těžké zjistit               , ale teď si musím dát do pořádku všechno doma, dát se do pucu, protože  tak trochu nezřízený život mi na vzhledu nepřidal a mohl bych v Anglii Amilah dělat ostudu, když je to takové sídlo, kde musím být za getlemana.

30 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. října 2015 v 10:15 | Reagovat

Jirko, jak koukám, ještě z toho uděláme nějaký románek zamilovanmý. To nebyl záměr, co? Možná by si měl rozmyslet, jestli pojede do té Anglie a vyrazit jiným směrem. Nebo by to letadlo mohl někdo unést, kterým by letěl...

31 surpan surpan | E-mail | Web | 7. října 2015 v 10:34 | Reagovat

[30]: Ok, něco napíšu.

32 quick quick | 7. října 2015 v 17:51 | Reagovat

[30]:

[31]: Letadlo unést, loď ztroskotat a být unášená Golfským proudem nebo něco na způsob Robinsona a jeho Pátky /nikoliv Pátka/, ovšem co udělá , když si z každé cesty přiveze přítelkyni?

33 quick quick | 7. října 2015 v 17:57 | Reagovat

172 - Rozjeli jsme se tak rychle, že jsem vzadu na sedadle nadskočil a jeli jsme doslova šílenou rychlostí snad půl hodiny, když auto náhle zabrzdilo a zastavilo a u okénka se ozvalo:vaše doklady, pane řidiči, otevřete kufr a ten balík, co máte vzadu.

34 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. října 2015 v 23:23 | Reagovat

Ruža z Moravy - 173 - Nevěděl jsem, co se děje, vždyť už nejsou hranice u republiky a taky jsme nejeli tak dlouho, kam se to řítíme a co když kontrola  objeví něco závadného v tom balíku, zatkne mne i s únosci, copak se bude opakovat věznění?

35 quick quick | 8. října 2015 v 8:03 | Reagovat

174 - Po důkladném osahání jsem byl vybalený na světlo, za hranicemi jsme zdaleka nebyli, ale moji kamarádi /jak jsem správně předpokládal/, stáli vedle auta s rukama nahoru, bylo to jasné, já jsem byl opálený do tmavohněda, zarostlý, v tričku a s batohem.

36 quick quick | 8. října 2015 v 16:31 | Reagovat

176 - Mohl bych je vytrestat, že třeba nemám doklady, jenže s únosy a uprchlíky se nežertuje a oni si to neuvědomili, kdoví, co bychom nakonec museli vysvětlovat, otevřel jsem batoh a začal hledat můj opotřebovaný, pečlivě zabalený a ukrytý pas.

37 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. října 2015 v 20:50 | Reagovat

iRuža z Moravy - 177 - Naěel jsem ho a honem ukázal policajtům s vysvětlením, o co šlo, včetně té  naší sázky, protože nějak nechtěli chápat, jak jsem se po tak dlouhé době dostal domů a podezřívali mne, že mám spojení s nějakou mafií, která mě sem vyslala s nějakým zváštním posláním...

38 quick quick | 8. října 2015 v 21:12 | Reagovat

179 - Znovu vysvětlovat a především sepsat předlouhé a podrobné hlášení, na které si zdejší policejní náčelník prý velice potrpí, jen musím poopravit na přijatelnou verzi cestu letadlem se slepicemi a ozbrojenými spolucestujícími, to by nemuselo dopadnout dobře.

39 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 9. října 2015 v 21:52 | Reagovat

Ruža z Moravy - 181 - To jsem jim tedy moc nevěřil  s ohledem na způsob, jak mne chtěli provést bůhvíkam a dohadoval jsem se s nimi, aby to bylo spíš do civilizované země na Západ, což kvitovali chechtotem s tvrzením, že tam by mne strčili rovnou do sběrného tábora podle mého nynějšího vzhledu..

40 quick quick | 9. října 2015 v 22:02 | Reagovat

Obávám se, že nebudu mít několik dnů přístup na internet, ale doufám v nějaké vtipné dobrovolníky, kteří se jistě objeví.

41 surpan surpan | E-mail | Web | 9. října 2015 v 22:27 | Reagovat

[40]: Jé, tak to bude hustý udržet to ve dvou :-D. Tak snad to zvládnem a až se vrátíš, budeš snad pokračovat :-).

42 surpan surpan | E-mail | Web | 10. října 2015 v 20:17 | Reagovat

[39]: Zvládneme to ukočírovat pár dní i bez quick?

43 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 12:01 | Reagovat

[42]: Snad ano, jestli sis všiml, tak chodí i do Kavárny a tam také občas vypadnou komentující a přesto to jede pomaličku dál. Stejně ti, co sem chodí číst jsou sobečtí, měli by také namáhat mozkové závity, vymýšlet třeba i blbinky, to byl snad účel ne? Podpořit fantazii...

44 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 12:05 | Reagovat

Ruža z Moravy- 183- Ten bejvák mne sice docela překvapil, ale vzpomněl jsem si na svou lásku, ta by zřejmě nevolila Prahu, ale  byla by to určitá rezerva a měl bych se kam vrátit, pokud by  to v Anglii nevyšlo, jen se musím ujistit, že ta moje vynucená cesta s dobrodružstvím nebude trvat dlouho a že Amilah počká.

45 surpan surpan | E-mail | Web | 11. října 2015 v 12:32 | Reagovat

[43]: Je asi blbé období, študáci musí študovat a hodně lidí jsou teď blogerské vyhasliny, co jsem se díval na plno svých oblíbených blogů, kde většina z nich psala naposled před měsícem nebo napsali něco, co není ani moc zajímavé. Přišlo asi špatné blogerské období, ani mě se nechce moc psát články a chybí mi múza.
U Quick jsem si všiml, že je Tvým častým přispěvovatelem, pořád doufám, že se někdo přidá, ale spíš to vypadá na projekt tří lidí, co to nevzdali. Pár lidem jsem i psal, ale nechce se jim.

46 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 13:58 | Reagovat

Jinak- myslíš, že někdo bere vymyšlenosti staré senilní báby, kterou může kdokoliv urážet- beztrestně na blogu.cz. Nevzpomínám si, že bych kdy někoho urazila, nadávala mu, vnucovala svůj názor. To prostřžedí se mi nelíbí a pokud to tak půjde nadále, asi i svůj blog smažu, případně se přestěhuji do lepšího prostředí.Nikomu chybět nebudu. Mládí vpřed!!!

47 surpan surpan | E-mail | Web | 11. října 2015 v 14:10 | Reagovat

[46]: Co je to za blbost? Vždyť tu máš svou velkou cenu, se podívej jen na to, kolik lidí k tobě chodí. Samozřejmě ne každému sedne tvůj styl psaní, stejně jako nesednu mnoha lidem já nebo někdo jiný, ale máš tady své velké místo. Urážky je potřeba přejít, lidi zablokovat, tohle se stává asi každému, že se setká s urážkama, hlavně od anonymů, kteří jsou za monitorem velcí frajeři, ale v reálu jsou to obyčejní srabi. Hlavně to tu nevzdávej, protože ani jinde by sis nepomohla. Vydrž a blbečky ignoruj. Už jen to, kolik práce Tě Tvůj blog stál, kolik příspěvků a dobrých komentářů a pokeců se tam odehrálo. Mnohdy je to je závist ubožáků, co většinou ani pojmy, které používají, nedokážou pochopit.
Mládí tady sice má velkou sílu, ale mnohdy to je síla jen o tom, psát hodně a často. O nějaké kvalitě nebo dlouholeté výdrži se psát nedá. Vydrž Růženko a nenech se!!!

48 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 14:19 | Reagovat

[47]: Víš, pokud by se  stalo na mém blogu, že nejen mne, ale kohokoliv druhého by někdo urážel, vymažu to a zablokuji toho komentujícího, ale ta sprostota visí na Srdci blogu, kam jsem občas zašlas, abych viděla nějaké ,,dění", co tam ale chodí za lidi, kteří se chtějí zviditelnit- samozřejmě inkognito - a Standa to trpí, sž mne napsadlo a nejen mne, že to může být i jeho názor na návštěvníka, jako jsem já. Už mne tam neuvidí, ani navštěvovat ho nebudu, ať si píše co chce. Člověka ani tak nemrzí ty nadávky, jako nereakce blogera, který to dopustí.

49 surpan surpan | E-mail | Web | 11. října 2015 v 14:44 | Reagovat

[48]: Ono se tu totiž za poslední rok hodně změnilo, jako by blog.cz hodili ne na druhou, ale snad poslední kolej, články na hlavní straně jsou většinou bulvární a dost o ničem, propagace krasna.cz, zamražení Autorského Klubu, mnohdy některé články leží na homepage třeba týden, protože se tam nic neděje. Myslím, že blog.cz někoho nahoře přestal zajímat a oni se na nás prostě vykašlali. Na blog.cz se již nedá dívat jako na zajímavý celek, ale člověk si musí udržet těch pár fajn blogerů a kecat s něma přímo u nich. Úplně to upadlo, nic zajímavého, hrozná nuda, když je soutěž, tak o kráse pro mladé, když nějaká velká propagace, tak ne z blog.cz, ale z krasne. Teda pokud se na blog.cz neproslaví nějaký bloger, to pak píšou, jak to je kvůli blog.cz, nebo pokud někdo nespáchá z blogerů sebevraždu, o tom se pak dá psát klidně měsíc. Žádná motivace, žádné povzbuzení blogerů, jen co nejvíc z toho vytáhnout pro blog.cz. A to je škoda. Když jsem sem přišel, blogování zde lidi bavilo. Teď mnoho z těch akčnějších si platí vlastní domény, protože je tu ta nečinnost, nuda a nezájem přestal bavit.

50 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 14:56 | Reagovat

[49]:Je mi jasné, že mnoho blogů je takových polosoukromých, pro jiné nezajímavých činností, článků než pro ty, kteří tam chodí pravidelně a to ještě spíš z vytrvalosti nebo toho blogera- blogerku znají i osobně. Jsou ale i blogy, zajímavé, vetšinou cestopisné poznatky, případně glosující dění kolem a dají se číst. Já to beru spíš tak, že si dost lidí jen tak píše a možná ani neočekává, že je bude někdo moc číst, ale vidíš, když chceš donutit lidi, aby podpořili svou fantazií nějaký příběh (určitě částečně zachycující i situaci kolem nás), tak jsou pohodlní, případně prostě nic nevymyslí nebo se jim nechce psát.
Já už tu titulní stránku blogu ani nečtu, stejně mi kolikrát tyx přezdívky blogů nic neříkají. I v oblíbených mám některé jen proto, aby se k nim  návštěvníci ode mne mohli dostat a ne proto, že bych je navštívila. Spíš stihám oplácet návštěvy a chodit tam, kde je to pro mne zajímavé. Jen bych měla takový názor, že ne každý starý člověk nemyslí, nesleduje, co se dějej, jen může snad víc porovnávat. Nikomu ale svůj názor nevnucuje, jen se o něj podělí.Tak to mám nastavené, proto jsem otrávená tím povrchním pohledem adminů.

51 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 20:44 | Reagovat

Ruža z Moravy- 185 - V letadle byla mrazivá  atmosféra, ani letuška, která procházela mezi sedadly neměla svůj  typický úsměv, bedlivě se rozhlížela po  všech místech a  pak se upřeně dívala dopředu,  ke kokpitu, odkud se ozývaly podivné zvuky...

52 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 11. října 2015 v 21:34 | Reagovat

Ruža z Moravy- 187 - Ve chvíli, kdy letuška odešla pro další občerstvení a se z předních dvou míst zdvihli dva pořízkové narvaní do kvalitních obleků, zamířili do pilotovy kabiny kam se začali dobývat a po zjistění, že dveře nejdou otevřít začali do nich mlátit , kopat, cloumat knoflíkem určeným k otevírání kabiny a to už se zdvihalo pár pasažérů, o kterých jsem nevěděl, jestli jim jdou pomoci nebo zabránit vniknutí těch dvou k pilotovi....

53 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. října 2015 v 23:11 | Reagovat

Ruža z Moravy -189 - Zajímalo by mne, co udělají s námi a kam vlastně chtějí letět, protože to letadlo mělo letět do Anglie, jak mi bylo pošeptáno jedním z party kamarádů, což mi udělalo radost a nyní jsem jen trnul, co se z té situace vyklube, jestli se nebudou únosci chtít ostatních pasažerů zbavit.

54 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 12. října 2015 v 23:13 | Reagovat

[49]:Teď to, Jirko,  někam nasměrujte, kde je nebudou chtít přijmout a budou muset najít jiné řešení však nějakou ostřejší situaci vymyslíte, ne?

55 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. října 2015 v 14:54 | Reagovat

Ruža z Moravy - 191- "Vidíš, ty vole, jak jsme dopadli a to ještě můžeme být rádi, že nejsme ženské, bůhví , co by s námi udělali, stálo to za tu nynější nejistotu",zeptal jsem se kamaráda.

56 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 13. října 2015 v 15:30 | Reagovat

Ruža z Moravy - 193 - Náhe střelba ustala, dlouho bylo ticho, ale ozval se dupot , jako by se blížila celá rota vojáků a nám svitla naděje, že se snad změnila situace a jsou to nohy , které budou znamenat osvobození ze zajetí.

57 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 10:21 | Reagovat

Ruža z Moravy - 195 - Měli jsme štastí, byli to vojáci, podle uniforem jsme sice nepoznali z jaké armády, ale podle toho, že nás začali rozvazovat jsme usoudili, že nás osvobodí a případně převedou jinam, kde budou zjišťovat, kdo odkud je a možná propustí, ale kam, to jsme ani v největší fantazii nemohli odhadnout.

58 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 14:08 | Reagovat

Ruža z Moravy- 197 - Bodejť by se nesesypal, když si uvědomil, že  naše malá zavazadla s nejnutnějšími věcmi zůstala někde v letadle a my bez svrchního oblečení, jen tak na lehko, nvíc s odřenými zápěstími a kotníky od drsných provazů byli odkázáni na případnou pomoc od kohokoliv, kdo se namane.

59 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 16:08 | Reagovat

Ruža z Moravy - 199- Hlavní je zjistit, kde jsme, možná někde, kde je i naše ambasáda , ale nemyslím, že by bylo lehké se k ní dostat, když se podívám kolem a na  naše zubožené zevnějšky, kdo by nám věřil, odkud jsme  a navíc, nevím ani, jakým jazykem se tady domluvíme...

60 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 19:42 | Reagovat

Ruža z Moravy - 201 - pro informaci- Mesto založil v 4. stoletíočí pred Kristem Alexandr Veliký, který město pojmenoval Alexandria (Arachosijská), v  průběhu století patřil Kandahár pod nadvládu mnoho dynastií i říší a často se stával obchodním centrem, až v roku 1748 Ahmad Šáh Durrání, zakladatel Durránské říše, udělal Kandahár hlavním městem Afganistanu, takže pro nás nic moc potěšujícího pro následné dění.

61 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 21:04 | Reagovat

Ruža z Moravy- 203 -Víme sice, kde jsme, ale nevíme, na koho narazíme, uvažujeme, že by bylo nejlepší vyhledat ějakou humanitární pomoc a spojit se nějak s jakýmkoliv "civilizovaným" prostředníkem, ale zatím tady opatrně kráčíme neznámou krajinou a raději se vyhýbáme primitivním obydlím, které mohou být útočištěm  bojovníků Alkáidy, protože ti by se s námi nemazlili, protože je na nás vidět přes zarostlé tváře i hlavy(mimochodem světlé barvy), že nepatříme do jejich národa.

62 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. října 2015 v 23:32 | Reagovat

Ruža z Moravy - 205 - Jak jsme si  oddechli, když jeden muž, který spíš klopil hlavu se dotkl mého ramene a anlicky zašeptal, abychom ho následovali, až do nás začne hrubě strkat naooko, protože bude dělat, jako by nás na něčí povel odváděl , on už to ostatním vysvětlí, nám později také, co je zač.

63 quick quick | 15. října 2015 v 13:18 | Reagovat

206 - Postrkoval nás rychle dopředu ne právě šetrným způsobem, nevyrušil ho ani hluk rychle se přibližujícího motoru, projelo kolem nás rozhrkané terénní auto, nezpomalilo, jen z něj někdo vyhodil dva batohy, otočilo se téměř na místě a ztratilo se v oblaku prachu.

64 quick quick | 15. října 2015 v 14:39 | Reagovat

Asi jsi zapomněl na 62/205 přede mnou.

65 surpan surpan | E-mail | Web | 15. října 2015 v 14:42 | Reagovat

[64]: Jj, díky za info, nějak mi to nepřišlo v mailu.
Vítej zpět.

66 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. října 2015 v 23:01 | Reagovat

Ruža z Moravy - 208 - Bylo nám ale jedno v jakém stavu obsah zavazadla bude, hlavně, že je budeme mít a dost možná, že se co nejrychleji dostaneme odsud pryč,kamarád už přichází na to, že v současné době asi nebyl dobrý nápad kamkoliv cestovat tak nepřipraveně a bez účelu cesty, nemohl ale vědět, že se octne ve stejné situaci se mnou a bude ji o dost hůře snášet.

67 quick quick | 16. října 2015 v 21:27 | Reagovat

210 - Neměl bych ovšem zapomenout, že moje vnitřní síla měla několikrát namále a znovu si spravedlivě přiznat, že jsem se na tuto cestu vydal dobrovolně, i když jsem si ji představoval jinak, a protože jsem /zatím/ ten silnější, odvahu musím dodávat já.

68 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2015 v 21:59 | Reagovat

Ruža  z Moravy - 212- Moje zkušenosti z minulé cesty a lepší angličtina nás postrčili o kousek dál, protože náš zachránce už dopředu domluvil hrubší sice, ale oproti jiným ,,zajatcům" slušnější zacházení a my jsme se mohli dokonce umýt, dostali  něco málo pojíst jakési nechutné kaše a napít se zteplalé vody.

69 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2015 v 22:00 | Reagovat

[68]: prosím oprav mi tu  hrubku- postrčily (zkušenosti a angličtina)

70 quick quick | 16. října 2015 v 22:43 | Reagovat

214 - Pasáčci koz se takovými maličkostmi nezabývají, překvapil mě kamarád, když viděl, co polykám, na choleru by ti to stejně nestačilo a hádám, že by nás přizvali spíš k  pasení, práce tady mají dost.

71 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 16. října 2015 v 22:59 | Reagovat

Ruža z Moravy - 215 - Nestraš s pasením, já bych spíš na nějaký čásek zavřel oči, vždy´t jsme nespali nejméně dva dny, jen tak podřimovali únavou, nebo snad chceš říct, že ty jsi  spal doopravdy, když jsi zavíral oči, možná abys neviděl ty ksichty okolo nás, co?

72 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 17. října 2015 v 23:07 | Reagovat

Ruža z Moravy - 217- Myslel jsem si, že neusnu, ale určitě jsme oba usnuli dost tvrdě, protože jsme se vzbudili až tehdy, když s námi někdo zacloumal a pobídl nás k odchodu z chatrče, kde jsme leželi na dece na zemi a nastoupení do zelenohnědého minibusu, který se okamžitě rozjel a natřásaje se na nerovné cestě, vezl nás k dalšímu nejasnému cíli, který nám ani na náš opakovaný dotaz, mlčky sedící ozbrojený průvodce nesdělil, zřejmě nerozuměl anglicky.

73 quick quick | 18. října 2015 v 16:59 | Reagovat

219 - Kolem nás se zvedaly hory, šplhali jsme nahoru, sjížděli dolů, na jedné straně skála s vrcholy v nedohlednu, na druhé straně propast s koncem v nedohlednu, zdálo se nemožné, že takovými cestami  je možné projet a dojet živí.

74 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. října 2015 v 0:06 | Reagovat

Ruža z Moravy - 220 - Kamarád naříkal, že se mu zvedá kufr po té kaši, ale mně sice nebylo taky moc dobře, štvalo mě však, že je tak ukňučený, jako by to nevymyslel s chlapama taky a zatím, co jsem tak přemýšlel a v duchu se vztekal, dojeli jsme k civilizované stavbě, dávající svým vzhledem tušit, že patří nějaké důležitější instituci a naše záchrana se možná stává skutečností.

75 quick quick | 19. října 2015 v 9:17 | Reagovat

222 - Nikdo si nás, naštěstí, nevšiml, asi měli jiné starosti, objeli jsme je velkým obloukem a asi za hodinu uviděli před sebou světla, což znamenalo elektřinu a -lidi, náš průvodce naznačil, že máme vystoupit, zůstaňte stát, neutíkejte, nebraňte se, sykl, jste v bezpečí.

76 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 19. října 2015 v 23:39 | Reagovat

Ruža z Moravy- 223 - Ani nás nrnapadlo něco říkat, natož se pohnout a tak jsme mlčky následovali dva civilisty do budovy, dosud téměř neviditelné ve tmě, která nás obklopovala a  uvítali jsme možnost si sednout na normáln í židle u stolu, na kterém stálo skromné jídlo - chleba, hrnek čaje a kus nějaké neidentifikovatelné flákoty, která připomínala sušenou šunku a chutnala jako ovoněný hadr.

77 quick quick | 20. října 2015 v 10:21 | Reagovat

225 - Víc rukama a nohama než slovy jsme se domluvili, že jsme blízko Kábulu a nám svitla další naděje - u Kábulu je nejen vojenská základna, ale v ní česká polní nemocnice.

78 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 21. října 2015 v 21:46 | Reagovat

Ruža z Moravy- 226 - Byla úleva vidět naše lékaře v nemocnici a ani jsme se nebránili prohlídce, kterou nám udělali, abychom prý nedotáhli nějakou nákazu z té krajiny, odkud jsme přijeli, a která tam prý  panuje, kvůli níž nás izolovali, ale poznali jsme, že nás chtějí spíš schovat před ostatním personálem, který prý byl prošpikovaný  zvědy- ochránci talibánu.

79 quick quick | 22. října 2015 v 10:26 | Reagovat

227 - O uneseném letadle se tady samozřejmě vědělo, absolvovali jsme dvakrát  přímo křížový výslech s tlumočníkem za přítomnosti několika šarží s kamennými obličeji, než jsme  přestali vypadat podezřele, měl jsem strach o kamaráda, ale zvládal to proti očekávání statečně.

80 quick quick | 22. října 2015 v 11:24 | Reagovat

229 - Adresa, neadresa, vyptali jsme se na cestu k českému velvyslanectví rozhodnutí, že se nevzdáme, dokud nedostaneme oficiální povolení nasednout do letadla třeba s pěti mezipřistáními.

81 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. října 2015 v 0:54 | Reagovat

Ruža z Moravy - 230 - Díky vytrvalosti, či spíš  zarputilosti, po všech možných peripetiích jsme seděli v letadle, kde bylo jen pár pasažérů, klimbajících, které nevyrušil náš příchod na poslední chvíli před odletem, mně to připadalo, že měli spíš příkaz nevidět co se kolem děje a nám to přišlo docela vhod a ještě víc občerstvení, které nám bylo nabídnuto vzápětí po té, co se letadlo odlepilo z nám neznámého letiště.

82 quick quick | 24. října 2015 v 8:24 | Reagovat

231 - Let se zdál dlouhý, částečně jsem ho z únavy zaspal, jako zdálky jsem slyšel nějaký hlas, který mne nutil otevřít oči, ne, nezdálo se mi to, byli jsme nad Prahou a za chviličku přistaneme ve Kbelích, sdělil úplně čilý a rozzářený kamarád.

83 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. října 2015 v 15:32 | Reagovat

Ruža z Moravy - 233 - Po těchto dalších zkušenostech, jsem ho zapřísahal, aby aspoň dali chvíli pokoj, že musím zjistit, jak si počíná v Anglii nová známá Amilah a pokud to nějak vyšumí, že jim budu k dispozici, ale cestovat budu raději sám, abych se nemusel starat ještě o někoho dalšího a kamarád to svatosvatě slíbil.

84 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. října 2015 v 15:34 | Reagovat

Jirko, víš, že jsem moc nevěřila, že to dotáhneme do konce druhé cesty? Díky quicku  anám dvěma vytrvalcům, to možná nebylo ani tak nudné, co říkáš? Ještě tě to baví? Budeme pokračovat? Přidá se někdo - sákryš, ti lidé jsou líní přemýšlet, nebo spíš vymýšlet? Vždyť je to fajn mozkový tělocvik- alespoň pro mne jo.

85 surpan surpan | E-mail | Web | 24. října 2015 v 16:03 | Reagovat

[84]: No, podle toho začátku, jsem nečekal, že to zvládneme ani na konec první cesty. A musím uznat, že jsme teda neskutečně vytrvalí a moc si toho vážím. Je pravda, že chvilkama si říkám, že už mě to tolik nebaví, ale byla by škoda to ukončit nedokončené, když jsme tomu tolik dali. Fakt jsem nečekal, že zvládneme i druhou cestu. Teď už jen poslední. Takže díky moc.

86 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 24. října 2015 v 17:22 | Reagovat

[85]: Není za co děkovat. Aspoň vidíš, jak jsou ženské paličaté-vytrvalé, quik je také zralá žena. Tak vymysli nějakou cestičku třeba přes severní země do Anglie, ještě jsi je  tam neměl a nezapomeň na cestu něco teplého...:o)

87 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2015 v 10:15 | Reagovat

Takže zdravím a až budeme pokračovat, ozvi se.

88 surpan surpan | E-mail | Web | 25. října 2015 v 10:24 | Reagovat

[87]: Ahoj, já bych pokračoval pořád, jen do toho vlepíme krátkou cestu do Anglie kde ji najde, nebo taky ne a pak ho hned kluci odtáhnou někam do zapadlé části světa..? Co myslíš?

89 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2015 v 10:31 | Reagovat

[88]: To víš, že jo. Když jsme tak rozjetí, třeba se někdo přidá.

90 quick quick | 25. října 2015 v 12:59 | Reagovat

235 - Po předchozích cestovatelských zkušenostech jsem si raději ověřil, že do Lamanšského průlivu zatím neemigrovali žraloci /pro případ ztroskotání/, že v Anglii se pořád jezdí vlevo a Bůh ochraňuje královnu.

91 quick quick | 25. října 2015 v 13:06 | Reagovat

Vždycky  se příběh dá urychlit, letadla létají i z Aljašky a Grónska. Vždycky mne dojme, když se chtějí v knize nebo hlavně sáhodlouhém seriálu někoho zbavit/pokud to dotyčného herce už nebaví nebo žádá vyšší prémie/, inscenují autohavárii nebo pád dvousedadlového letadla.

92 surpan surpan | E-mail | Web | 25. října 2015 v 13:09 | Reagovat

[91]: Tak tak, pokud by nikdo už nepsal, měl jsem připravenou rychlou popravu hrdiny :-D Ať v letadle, nebo by se utopil a nebo by jej sežrali kanibalové...podle chuti :-)

93 quick quick | 25. října 2015 v 13:10 | Reagovat

[85]:

[89]: Škoda, kdyby nás bylo víc, daly by se vymýšlet větší nesmysly a ostatní by museli zase dumat, jak si s nimi poradit.

94 surpan surpan | E-mail | Web | 25. října 2015 v 13:12 | Reagovat

[93]: Těžko říct, jestli to je nezájmem o něco jiného, nebo tím, že hodně blogerů má nějakou krizi a vůbec se jim nechce psát ani své články-

95 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 25. října 2015 v 22:54 | Reagovat

[94]: Nejspíš podzimní únava- nechce se přemýšlet, psát, mají jiné starosti a akce. Mám s tím zkušenost, že ke konci roku se honem lidé scházejí, bilancují  - spolky, uzavírají hospodaření doma- připravují se na - prý tuhou - zimu. :o)
"Buď to pude nebo nepude"- místo smrti se třeba zabydlí nebo ožení kvůli jinému občanství, však prubnout se to může, ne?

96 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. října 2015 v 21:39 | Reagovat

Tak tys to uzavřel, třeba se naskytne jiné téma na příběh. No nvadí, tvé články navštěvovat budu a uvidím.

97 quick quick | 30. října 2015 v 13:00 | Reagovat

[96]: Ba ne, vypadá to, že hrdina je sice vážně zraněný, ale žije, na rozdíl od první verze.

98 quick quick | 30. října 2015 v 13:05 | Reagovat

237 - Měl jsem pocit, že se vznáším a zase padám, zdálo se mně, že mluvím s Amilah a ona mně odpovídá česky, ruce jsem měl připoutané, a omotané jakýmisi hady.

99 quick quick | 30. října 2015 v 13:05 | Reagovat

[96]: Přála sis vzkříšení, tak je to teď na tobě. :-)

100 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. října 2015 v 19:20 | Reagovat

Ruža z Moravy - 238- Slyšel jsem hlas, který mi připadal cizí, na rozdíl od toho ve snu a dokonce zněl jen jako v dálce, budil mne tak dlouho, až jsem otevřel oči a díval se na změť hadiček nad sebou, rukama nemohl pohnout, abych si vytáhl z nosu hadičky, které mi najednou překážely.

101 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 30. října 2015 v 19:26 | Reagovat

Jiří, hodˇ to raději jako nový článek, o třetí část příběhu na pokračování, bude na to lepší přístup. Každý neví, kde to má hledat mezi články, jo? Krátce popiš ty dvě cesty, kde byl, s kým se seznámil a pak změnu paměti po úrazu, případně něco vymyslíme i s quickem nebo dalšími přispěvateli, jo?.

102 surpan surpan | E-mail | Web | 30. října 2015 v 19:44 | Reagovat

[101]: Hotovo, ono to ani jinak už nešlo...Napsalo mi to, že už zase máme 40 tisíc znaků...máme příběh, který má dohromady přes 80 tisíc znaků...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama